Zádrhel je v tom, že Čepro se, jak tvrdí, o pohledávce ani o soudním jednání vůbec nedozvědělo, protože bývalá pracovnice Ivana Skopcová úmyslně schovávala platební rozkazy, doručenky i soudní obsílky. Čepro tak nemělo šanci se hájit.
Případ musí znovu řešit Městský soud v Praze. Za pohledávkou stojí podle obhajoby Čepra skupina asi deseti lidí, kteří ze státního podniku chtěli vylákat peníze.
Ústavní soud Čepru vyhověl již loni v listopadu, kdy rozhodl, že podnik nemusí zaplatit pohledávku 2,6 miliardy korun, která byla fingovaná podobným způsobem.
"Soud zabránil tomu, aby mohla být vykonstruovaná pohledávka vymáhána soudní cestou. Smutné je, že to muselo být zastaveno až Ústavním soudem," řekl advokát Čepra Jaromír Císař.
Dnes projednávaná pohledávka má kořeny v roce 1996, kdy Čepro údajně převzalo k uskladnění pohonné hmoty pro firmu Bena, která pak zásoby prodala firmě Tukový průmysl. Podle firem, které si peníze postupně nárokovaly, Čepro pohonné hmoty nezaevidovalo a nevydalo, a tak způsobilo majiteli velkou škodu.
Tukový průmysl v roce 2002 prodal vlastnické právo k zásobám firmě Saffron Trading Consultants se sídlem na Kypru, která o tři týdny později převedla pohledávku na společnost M Port.
V roce 2004 vydal Městský soud v Praze bez vědomí Čepra platební rozkaz, v němž uložil podniku povinnost pohledávku zaplatit. Na dodejce je sice razítko Čepra a nečitelný podpis, ale v knize došlé pošty záznam chybí.
Podle obhajoby Čepra dodejku asi schovala Skopcová. Podnik tak nemohl podat proti platebnímu rozkazu odpor a uplatnit námitku, že nárok je již promlčený.
Státem vlastněná společnost Čepro se zabývá zejména přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů. Podílí se také na ochraňování zásob státních hmotných rezerv. Pod názvem EuroOil provozuje i vlastní síť zhruba 190 čerpacích stanic.
. kauzy čepro
Čepro versus Tukový průmysl
ÚČASTNÍCI SPORU: Čepro
Tukový průmysl
Bena, s.r.o.
PODSTATA SPORU: Společnost Bena uskladnila v tzv. "veřejném celním skladu", který provozuje Tukový průmysl, větší množství pohonných hmot. To jí umožnilo odložit platbu cla. Podle zákona se totiž clo vyplácí až v okamžiku, kdy opouští celní sklad. Za platbu cla jsou odpovědní jak firma, které pohonné hmoty patří (v tomto případě Bena), tak celní deklarátor (v tomto případě Tukový průmysl).
ÚLOHA ČEPRA: I když právně vznikl vztah jen mezi Benou a Tukovým průmyslem, fyzicky bylo zboží uskladněno právě u Čepra. To podle právníka Císaře nemá žádnou zodpovědnost za výplatu cla. Čepro pouze skladovalo pohonné hmoty a vydávalo je Beně, tak jak to po něm společnost žádala. Bena z vydaného zboží clo neplatila.
STAV KAUZY: Po několika letech takových praktik dosáhl celní dluh téměř tří miliard korun. Ty žádal Tukový průmysl po Čepru, i když v poslední soudní při požadavek snížil jen do výše 75 milionů. Soud rozhodl, že Čepro za dluh odpovědné není.
Čepro versus M port
ÚČASTNÍCI SPORU: Čepro
M port
Bena, s.r.o.
PODSTATA SPORU: Na základě zfalšovaných dokumentů vznesla společnost M port nárok na 348 223 955 Kč, které žádá po Čepru. Podle právníka Čepra i zde úlohu hrála společnost Bena a akce byla založena na základě dvojího prodeje pohonných hmot. Proběhl jednak reálný prodej, pak prodej fiktivní, při kterém bylo znovu prodáno zboží, které už ve vlastnictví společnosti Bena nebylo.
ÚLOHA ČEPRA: Společnost má vyplatit přes tři sta milionů korun za pohonné hmoty, které skladovala, ale podle žalobců nevydala. Čepro tvrdí, že žádný takový závazek neexistuje.
STAV KAUZY: M port podal platební rozkaz na vyplacení dané částky. Čepro se o něm nedozvědělo, protože soudní zásilku bývalá zaměstnankyně Čepra převzala, ale vzápětí ji odcizila a vedení Čepra neinformovala. Čepro tak nemohlo podat odpor a platební rozkaz nabyl právní moci. Když vyšla záležitost najevo, Čepro se pokusilo odvolat, ale promeškalo dané lhůty a odvolací i dovolací soud opravné prostředky zamítl. Čepro se obrátilo na Ústavní soud s argumentem, že se o sporu nedozvědělo, nemohlo se bránit a tím přišlo o ústavní právo na spravedlivý proces. Ústavní soud má rozhodnout na podzim.
Čepro versus Venturon Investment
ÚČASTNÍCI SPORU: Čepro
Venturon Investment
Bena, s.r.o.
PODSTATA SPORU: Obdobný scénář jako u M portu. Venturon žádá vydání pohonných hmot údajně uskladněných u Čepra. Venturon je měl získat od společnosti Bena. Podle Čepra se ale opět jednalo o fiktivní prodej a Bena Venturonu prodala zboží, které už v dané chvíli nevlastnila. Hodnota zboží dosahuje 2 598 820 334 korun. Venturon vyžaduje zplacení částky nebo vydání zboží.
ÚLOHA ČEPRA: Čepro mělo pohonné hmoty Beny skladovat. Firma ale tvrdí, že žádné závazky už neexistují.
STAV KAUZY: Venturon podal proti Čepru žalobu a soud jeho nárok uznal. Řízení proběhlo bez přítomnosti zástupců Čepra, protože stejně jako v prvním případě se vedení firmy o probíhajícím jednání nedozvědělo. Zřejmě opět vinou bývalé zaměstnankyně. Soud rozhodl proti Čepru 8. března 2004. Opět má rozhodnout Ústavní soud. Pohledávky navíc byly dále prodány a stopy vedou až k podnikateli Radovanu Krejčířovi.
|
