Hypotéky jsou aktuálně hůře dostupné a také dražší.

Hypotéky jsou aktuálně hůře dostupné a také dražší. | foto: MF DNES

Černá práce úřady nezajímá

  • 85
V Česku pracuje až půl milionu lidí načerno. Neplatí daně, neodvádějí peníze na zdravotní či sociální pojištění a část z nich navíc dostává dávky v nezaměstnanosti. Přestože kvůli tomu stát přichází ročně o miliardy korun, státní úředníci s tím mnoho nedělají.

Dokládá to například dopis, který má MF DNES k dispozici. V něm žádá Policie ČR pražský úřad práce o to, aby provedl kontrolu v obchodě, který podle jejího zjištění zaměstnává lidi načerno pod záminkou ústní dohody o provedení práce.

Pracovat bez písemné smlouvy jen na ústní dohodu se může, avšak maximálně 150 hodin ročně.

Inspektoři vzdávají kontroly

Žádost policistů ale skončila "v koši". Úřad práce ji předal dalšímu úřadu - Oblastnímu inspektorátu práce v Praze, a ten ji odložil. "Inspektorát nezařadí Vaše podání do plánu své kontrolní činnosti, a to z důvodu neprokazatelnosti Vámi uvedených skutečností," znělo zdůvodnění právničky úřadu.

Zástupkyně ředitele místního úřadu Martina Švorcová uvedla, že informace poskytovat nemůže a je třeba se obrátit na nadřízený orgán Státní úřad inspekce práce.

Tam ležely dotazy MF DNES od minulého pátku a zůstaly bez oficiální odpovědi. "Práce načerno se strašně špatně prokazuje. Inspektoři jsou zavaleni prací, a když dopředu vědí, že to bude velmi problematické, tak své úsilí raději zaměří jinam," vysvětluje pod podmínkou anonymity vysoce postavený úředník Státního úřadu inspekce práce.

Podle právníků je pravda, že kontroloři nemusí ze zákona prošetřovat každý podnět. Ale když ho podali policisté a měli ho doložený výpověďmi (jedna z žen řekla, že pracovala v obchodě celý rok), jednat určitě měli.

"Už nevím, co by chtěli dostat víc," říká právník advokátní kanceláře PRK Partners Jaroslav Škubal. Podle něj si inspektoři mohli například vyžádat u zaměstnavatele evidenci odvedené práce. Pokud někdo v obchodě pracuje podle svých slov zhruba rok, tak je jasné, že musel překročit povolených 150 hodin.

Ani ministerstvo práce a sociálních věcí příliš neví, jak proti nelegální práci zakročit. Vedle řečí o tom, že "provádí soustavné kroky směřující ke zvyšování efektivity kontrolní činnosti" si slibuje více od novely trestního zákoníku, který od příštího roku umožní poslat až na pět let do vězení ty, kteří neoprávněně zaměstnávají cizince.

Jejich černou práci jde totiž odhalit mnohem snadněji, protože u sebe musí mít povolení k pobytu i povolení k práci. Výmluvy na to, že pracují na ústní dohodu, tak nepomůžou.

Kde se dělá načerno


V Česku podle odhadů pracuje nelegálně až půl milionu lidí.

Nejčastěji pracují v těchto oborech:
- stavebnictví
- pohostinství
- administrativa
- úklidové služby
- hlídání dětí
- zpracovatelský průmysl (např. hutě).

Ministerstvo práce si to uvědomuje, a tak ve statistikách o kontrolní činnosti úřadů vykazuje jen úspěchy při odhalování nelegální práce cizinců. U nich se kontroloři zlepšili.

V prvním pololetí vyrazili na kontrolu více než 14 tisíc cizinců, což je téměř o třetinu více než před rokem. Odhalili přes dva tisíce nelegálně zaměstnaných pracovníků, tedy dvojnásobné množství a zaměstnavatelům uložili také dvakrát vyšší sankce - více než třicet milionů korun.

O Češích se však statistiky nezmiňují. A právě v tom je podle odborníků problém, protože načerno pracujících Čechů je pravděpodobně víc. Poslední studie ministerstva práce z roku 2007 hovoří až o 250 tisíc "černých" zaměstnanců, kteří stát ročně připravují o miliardy korun. Nové studie nejsou.

"Podle mého odhadu může pracovat načerno až 200 tisíc cizinců. Čechů ještě více, takže to může být až půl milionu lidí," odhaduje šéf Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Bořivoj Šubrt.

Podle něj by práci načerno pomohlo potírat to, když by všechny pracovní úvazky musely mít písemnou formu.