Základní odlišnost byla už v ceně celého nákupu. Zatímco košík dvaceti výrobků stál v Česku 963 korun, totéž zboží vyšlo v Německu v přepočtu na 824 Kč (to je o 14 procent méně). Oba nákupy byly přitom pořízeny v supermarketech ve velkých městech. Ten český v Praze, německý v Drážďanech.
Tajemství dánského lančmítu: pro Čechy separát, pro Němce vepřové maso |
Co je však podstatné, test ukázal, že čtrnáct výrobků se liší složením nebo chutí, přestože jejich obaly vypadají shodně.
Nejvýraznějším příkladem může být salámová pizza Ristorante Dr. Oetker. V obou zemích mají stejné obaly, jen ta česká má přidaný malý nápis Edizione Speciale.
Tajemství speciální edice spočívá v tom, že má o polovinu méně salámu než ta německá. Maso je nahrazeno kukuřicí. Speciální edice je určena pro Česko, Slovensko a balkánské státy. Normální verze pak pro Německo a západoevropské země. Je ovšem pravda, že německá pizza byla jedním z mála produktů, který byl v Česku levnější.
„Jsou to dva různé výrobky,“ odmítá srovnávání výrobků ve stejných obalech zástupce společnosti Dr. Oetker Zdeněk Kvinta. „Mražená pizza s cenou jako v Německu je u nás neprodejná,“ vysvětluje, proč se vlastně vyrábí speciální edice. Zákazníkům to tak podle něj chutná a jsou podle firemních průzkumů spokojeni. A jaký je onen cenový rozdíl, který už by byl pro české zákazníky nepřijatelný? Celých sedm korun (přepočteno na srovnatelnou gramáž). V Česku stála speciální edice 67 korun, v Německu normální verze 74 korun.
Připlatili byste si 7 Kč za pizzu s dvojnásobným množstvím salámu?
Rozdíl je však také v limonádě Coca-Cola. V Německu je slazena skutečným cukrem, v Česku fruktózo-glukózovým sirupem. Přesto je český výrobek o 12 procent dražší. Kateřina Eliášová z Coca-Coly to vysvětluje tím, že firma myslí na zdraví českých spotřebitelů. „České výrobky se sníženým obsahem cukru mají nižší energetickou hodnotu,“ říká. Podle etikety na lahvích to tak ovšem není, nižší energetické hodnoty jsou uvedeny na kole z Německa.
Toman: výrobci chtějí ušetřit
Prezidenta potravinářské a agrární komory Miroslava Tomana výsledky příliš nepotěšily. „Test potvrdil to, na co dlouhodobě upozorňujeme,“ řekl. Podle něj je zde viditelná snaha výrobců a obchodníků ušetřit. „Byla by částečně ospraveditelná, kdyby byly výrobky v České republice v porovnání s Německem výrazně levnější. Je to ale většinou naopak. Pak je zřejmé, že výrobci ušetří, obchodní řetězce vydělají a odnese to spotřebitel,“ konstatoval.
Firmy argumentují také tím, že lidé v různých zemích mají různé chutě, ony jim své výrobky přizpůsobují, a proto se produkty mírně liší. „Nelze předpokládat, že český spotřebitel skutečně preferuje poloviční obsah salámu na pizze nebo třeba nekvalitní rostlinné tuky plné transmastných kyselin před máslem,“ oponuje však Toman.