Průměrná česká domácnost je kvůli mírnému poklesu mandatorních (nutných) výdajů a nárůstu disponibilních úspor také schopna více spořit. Pokud by Češi chtěli, dokázali by odložit stranou 29 procent svých příjmů, což je o čtyři procentní body více než v předchozím čtvrtletí.
"Náš dlouhodobý průzkum ukazuje, že Češi málo utrácejí a z obav o svou budoucnost jsou ve výdajích více než opatrní. Za rok a půl, po který sledujeme spořicí chování Čechů, došlo k nárůstu úspor dokonce o tolik, že dnes jsou lidé schopni ufinancovat chod své domácnosti až o měsíc a půl déle než na začátku sledovaného období," komentoval výsledky ředitel retailové části ING Bank Libor Vaníček.
Středoškolsky vzdělaní lidé s maturitou a vysokoškoláci přitom mají dostupné úspory na více než čtyři měsíce, zatímco lidé se základním vzděláním jen na pokrytí asi dvou a půl měsíce. Na konci roku 2011 si mohla česká domácnost odložit stranou jen necelou pětinu svých příjmů.
Díky vyšším příjmům mají nejvyšší spořicí potenciál tradičně domácnosti se zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob. Průměrné úspory domácnosti představovaly 115 792 korun. Průměrné pravidelné výdaje české domácnosti činily 23 065 korun.
Průzkum ING Bank je opakovaným měsíčním on-line dotazováním na reprezentativním vzorku populace, jehož cílem je zjistit potenciál spoření a index úspor českých domácností. Data jsou za duben až červen 2012.
Dotazování se účastnilo zhruba 1500 respondentů z Čech a Moravy ve věku 18 až 60 let. Průzkum uskutečnila agentura TNS AISA.
