Zahraniční dluh ČR, tedy suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti, ke konci 3. čtvrtletí představoval 41 procent hrubého domácího produktu (HDP).
Na růstu zadlužení se podílely všechny sektory ekonomiky, nejvíce podniky. Hlavními důvody byly emise dluhopisů tuzemských podniků na zahraničních trzích a úvěrové vztahy tuzemských podniků se zahraničními mateřskými firmami. Podíl podnikového sektoru na celkovém zahraničním dluhu činil 47,3 procenta.
"Celkově sice dluh ČR narůstá, avšak s ohledem na exportní výkonnost země, i v poměru k HDP, nepředstavuje pro českou ekonomiku problém. Navíc ve srovnání s okolními zeměmi má ČR nadále dluh nejnižší," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
V nárůstu zahraničních závazků vládního sektoru se promítlo především čisté čerpání úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj infrastruktury.
Zahraniční zadluženost vládního sektoru tak tvoří 21,3 procenta celkové zadluženosti.
Poměr mezi výší dlouhodobých zahraničních závazků veřejného sektoru a závazků soukromého kapitálu se proti předchozímu období nezměnil. Na konci třetího čtvrtletí zaujímaly závazky veřejného sektoru 45,2 procenta, závazky soukromého sektoru 54,8 procenta.
Podrobnou zprávu o zahraničním zadlužení zveřejnila na svých stránkách Česká národní banka.