Češi dominují ve stavebním spoření

V uzavírání nových smluv o stavebním spoření obsadili loni Češi první místo v Evropě. "Na tisíc obyvatel připadlo 110 nových smluv, což je o pět více než u druhého Rakouska," řekl Pavel Pektor ze spořitelny Wüstenrot. Loňský rok byl pro stavební spořitelny vůbec nejúspěšnějším v jejich šestileté historii a přírůstek nových smluv dosáhl 1,2 milionu. Jejich celkový počet tak již činí 3,7 milionu smluv, což výrazně přesahuje někdejší představy bankéřů o kapacitě tuzemského trhu.

Trh stavebního spoření stále roste i přesto, že řadě klientů loni skončil pětiletý spořící cyklus a mohli si naspořené peníze i se státním příspěvek vybrat. "Téměř půl milionu klientů však po ukončení cyklu okamžitě uzavřelo nové smlouvy," uvedl Petr Kielar z Českomoravské stavební spořitelny.

Stavební spoření se těší stále rostoucí oblibě i proto, že tato forma patří díky státnímu příspěvku k nejvýnosnější formě zhodnocování peněz. Stát přispívá klientům částkou až 4500 ročně, což zvyšuje zhodnocení úspor i na 13 procent ročně. Průměrný úrok na termínovaném vkladu v bankách je přitom zhruba třikrát nižší. Po pěti letech si navíc klient může s penězi dělat, co chce.

Zákonem daný příspěvek však dělá stále více vrásek správcům státní pokladny.

Ministerstvo financí předpokládá, že za letošní rok bude muset na příspěvcích vyplatit téměř devět miliard korun.

Podle Asociace stavebních spořitelen používají klienti osmdesát procent naspořených peněz na bytové účely. Na pořízení nového bytu či domku jde asi 25 procent.

V úvahách, jak zotavit státní finance ze stále rostoucích dluhů, se tak objevují i myšlenky omezit výplatu příspěvku na stavební spoření. To mimo jiné doporučuje i Světová banka.

"Pokud by se k tomu přistoupilo, muselo by se to učinit opatrně, aby to nepoškodilo dobře fungující systém," sdělil mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. Rozhodně se však prý nepočítá s tím, že by nějaký zásah přišel v letošním roce.

K omezení výplat příspěvku by mohlo dojít buď jeho těsnějším navázáním na použití úspor na pořízení bytu či domku, nebo prodloužením spořícího cyklu. Zatímco v Česku se spoří pět let, v Rakousku a Německu to je o jeden a dva roky déle.

Úspory i s příspěvkem lze také ze zákona použít na bytové účely, což je podle odborníků široká definice. Peníze se tak používají například i na pořízení vybavení bytu a podobně. Asociace však podle Kielara nepředpokládá, že by se příspěvek v nejbližší době jakkoliv omezoval.

Podle některých expertů by šlo o opatření, které by se obtížně prosazovalo v parlamentu. O tom svědčí i nedávná iniciativa skupiny poslanců, která se, sice neúspěšně, snažila prosadit naopak zvýšení státní podpory.

Stavební spořitelny již mají na svých účtech celkem 110 miliard vkladů, z nichž poskytují stále více úvěrů. Celkem jich již poskytly 408 tisíc, což za šest let fungování představuje půjčky v objemu 62 miliard korun. "V současné době se poskytuje více úvěrů ze stavebního spoření než překlenovacích půjček," dodal Kielar.