Nejmladší respondenti by poplatky rádi hradili pomocí otisku prstu nebo sítnice.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/cesi-internet-platby-stahovani-zdarma-pruzkum-kpmg-fh6-/ekonomika.aspx?c=A180504_111232_ekonomika_jj

a co DNA by dávat nechtěli...

Otisk prstu je strašná chujovina, protože heslo se dá změnit, ale když vám zcizí otisk třeba z policejní databáze nebo vyfocením chytrým telefonem, tak máte smůlu.

Budoucnost je v systému, jako dělá třeba Spotify. Za únosný a solidní poplatek přístup k archivu, který obsáhne tak nějak víceméně všechno... Těch pár desítek korun je rozumných a najdu tam - coby hudební diletant - dost na několik životů, je to mobilní, snadno se to ovládá... Tohle je schůdná a rozumná cesta...

Ovšem husarský kousek se povedl jednomu člověku. v R. 97 vydali Prodigy album The Fat of the Land. Byl to celosvětový hit. Prodigy vydávali u Mute (má oblíbená gramofirma) a naše česká pobočka Mute prodala asi 30 tisíc cédéček. Protože prodeje kazet šly tehdy strmě dolů, Mute vydali jen CDs a tak se našel jeden vykuk a nechal si vyrobit 10 tisíc ks toho alba. Než Mute zareagovali, kazety byly prodané :-). Neplatil nic, žádný licenční práva, autorský...nic. Nakonec musel z ČR prchnout. V Peru jsem u něj asi týden bydlel, čuměli jsme na filmy s Belmondem. Byl to rozenej šejdíř. Nedávno bohužel umřel, byla s ním sranda.

Ještě jedna příhoda z doby, kdy jsem dělal marketing u velké gramofirmy. Několik týdnů před smrtí Franka Sinatry jsme dostali zprávu, abychom připravili kampaně na výběr Best of Frank Sinatra. Je to až cynické, ale z pohledu gramofirmy logické. Asi měsíc po té zprávě Sinatra zemřel. Kampaň připravená byla. Ajelikož to bylo v r. 1998, kdy se ještě nosiče prodávaly. Nebo smrt Falca take v r. 98. Falco vydával u jedné německé gramofirmy. Po jeho smrti jsme se s nimi spojili a nabídli jim distribuci v ČR a SR. Mysleli jsem, že se prodá tak 5 tisíc. Prodalo se 30 tisíc!

Já čtu knížky a stojí mě to přibližně 2tisíce ročně.

Mladí s radostí dobrovolně předají bankám, mobilním operátorům a dalším firmám otisky prstů a sítnice.

No comment.

že nemáte tušení, jak identifikace na zařízení pomocí biometrických údajů funguje?

Co se týče elektronického obsahu, tak u e-knih si zakoupím v 99%, hry si zakoupím také v 99% (to 1% jsou staré hry, když už třeba tu hru nenajdu už ani v e-shopech nebo aukčních portálech).

Hudbu mám co jsem si stahoval dříve, teď už naprosto minimálně. Využívám hlasvě youtube.

Problém nastává u seriálů. Mám rád i starší a ty prostě nikde jen tak nenajdu. Nikde se již neprodávají. Mít možnost si jej koupit tak to udělám.

Úplně se změnil tok příjmů pro kapely, i ty světové. Dříve se jezdilo turné, aby se propagovala deska, z níž měly největší profit. Dnes se nahraje deska, kterou si všichni stáhnou, a kapely musej vydělat na delších turné a merchandisingu.

Jak dříve? Dříve museli muzikanti jezdit s orchestrem a prodávat vstupenky na představení, nosiče zkrátka neexistovaly. Anebo si najít bohatého mecenáše, který je živil. To období se ziskem z desek a kazet je jen krátká, pár desítek let trvající epizodka ve staletích hudebních dějin...

Dokud se distributori budou chovat jak nenazrany prasoidi, tak budu fandit temhle nelegalnim stahovacum.

Viz ceny, viz osa, viz jejich stupidni regulace, kdy si treba do filmove apky zaplatite a stahnete neco na cesty a za hranicema vam to rekne, ze to neprehraje, protoze nemate prava...

Jenže ono nahrání českého alba v kvalitním studiu stojí klidně 300-500 tisíc korun.