„Především rozvoj obchodních center s hypermarkety, menšími obchody a místy určenými k trávení volného času změnily chování českých spotřebitelů. Ti se nyní přibližují západnímu stylu nakupování s frekvencí jednou nebo dvakrát týdně,“ vysvětluje generální tajemník evropské obchodní asociace EuroCommerce Xavier Durieu.
Podle prokuristy společnosti Incoma Research Tomáše Drtiny jsou zákazníci v dalších státech regionu značně konzervativní.
Češi naproti tomu novinky přijímají velmi otevřeně. Hypermarket v současné době představuje podle průzkumů Incomy a GfK hlavní místo nákupu potravin pro každou pátou českou domácnost.
„Nákupní zvyky, které si Češi osvojují, budou nahrávat spíš rozvoji řetězců než nezávislého obchodu. Recese z let 1998-99 navíc odhalila nedostatečné možnosti národních firem, které nestačily tempu investic evropských konkurentů,“ míní Durieu.
Tempo expanze hypermarketů v České republice loni kulminovalo. V závěru loňského roku bylo v provozu už 82 těchto prodejen, které společně utržily 51 miliard korun, meziročně asi o 57 procent více.
Letos by měla výstavba hypermarketů zvolnit a celkový počet se pohybovat kolem stovky. Jejich společný obrat se očekává kolem osmdesáti miliard korun.
Kde přesně se nakonec tržní podíl velkých nákupních středisek ustálí, je však zatím podle analytiků obtížné odhadnout. Ani situace v západoevropských zemích totiž není jednoznačná. Například v Německu ovládají podle Drtiny čtvrtinu trhu diskontní prodejny, naproti tomu ve Francii patří téměř padesátiprocentní podíl hypermarketům.
Zájem Čechů o obchodní centra však ještě dál poroste. Drtivá většina domácností, které v nich dosud nenakupují, totiž zatím žádný hypermarket ve svém okolí nemá. Rozvrstvení těchto prodejen v tuzemsku je zatím poměrně nerovnoměrné. Nejvíce jich je v Ústeckém a Ostravském kraji, nejméně pak na Liberecku či Jihlavsku.
Podle místopředsedy představenstva řetězce Ahold Jiřího Wegmanna souvisí tato nerovnost s přístupem jednotlivých městských zastupitelstev. „Oblasti s vyšší nezaměstnaností podporovaly více příliv zahraničního kapitálu, vždyť větší hypermarket vytvoří až 350 pracovních míst.
Podpora ze strany města zde byla nepoměrně vyšší než v jiných regionech,“ tvrdí Wegmann.
I proto dnes nejmenší tlačenice v obřích nákupních centrech panuje v Ústí nad Labem, kde připadá na tisíc obyvatel 197 metrů čtverečních prodejní plochy hypermarketů. To je téměř čtyřikrát více, než mají k dispozici obyvatelé hlavního města. „Pražský územní plán byl schválen teprve před rokem. V něm magistrát vyčlenil pro hypermarkety tři lokality - Ruzyni, Zličín a Černý Most.
Během příštích čtyř let se zde otevře alespoň deset nových velkých prodejen,“ míní Wegmann.
