Výzkum ukázal, že 41 procent žen se snaží ušetřit tím, že v obchodech sáhnou po levnější značce potravin. Stejně se zachová jen 24 procent mužů.
"Je to určitě do jisté míry dáno i tím, že ženy mají nákupy častěji na starosti. Ale zároveň jsou v tomhle starostlivější a zodpovědnější," míní ředitel agentury Median Přemysl Čech. Ženy se podle výzkumu navíc snaží kupovat jídla celkově méně a rovněž kvůli ekonomické krizi omezují nákupy bot a oblečení - přiznalo se k tomu 35 procent žen a jen 22 procent mužů.
Nad nákupy jídla hodně přemýšlí skupina respondentů ve věku 35 až 44 let, která si rovněž nejvíce stěžuje na ekonomický propad.
Nejvíc šetří senioři
Vůbec nejvíce však nákupy potravin omezují senioři, kolem poloviny jich kupuje jídlo levnější i v menším množství. A to přesto, že potraviny jsou levnější než loni a důchody na rozdíl od příjmů některých lidí neklesají.
"To je pravda, ale hodně stoupají nájmy, což starší lidi děsí. Mají třeba deset tisíc důchod a nájem jim šplhá k osmi tisícům," vysvětluje psycholog Slavomil Hubálek obavy důchodců z krize a jejich snahu ušetřit alespoň někde.
Kromě deregulovaných nájmů stoupla od loňska také cena elektřiny. Právě tyto dvě položky způsobily, že se spotřebitelské ceny celkově o 0,3 procenta zvýšily, ačkoliv jídlo je mnohdy o dost levnější než loni v létě.
Strach však svazuje i mnohem mladší lidi, kteří se bojí, že přijdou o práci. "Tuší, že bude hůře, podobně jako se to děje v některých jiných zemích. Krize sem může dorazit třeba za půl roku," soudí psycholog Hubálek.
Voličů ODS a KSČM se krize dotkla nejméně
Skoro třicet procent lidí naopak uvedlo, že krizi nijak nepociťuje, a že kvůli ní tudíž nemusí měnit své nákupní zvyky. Vůbec nejvíce se to týká lidí do 24 let, 40 procent z nich žije stejně jako dříve a také jim nejméně klesaly příjmy - což se však dá vysvětlit i tím, že pracovat teprve začínají. Nejvíce svůj život změnili lidé kolem čtyřicítky.
Příjmy přitom podle výzkumu nejcitelněji poklesly lidem o něco starším - každý čtvrtý dotázaný mezi 45 a 54 lety odpověděl, že jeho rodina má podstatně méně peněz než před vypuknutím krize. V jiných věkových skupinách zaměstnanců s výjimkou nejmladších to byla jedna pětina lidí.
Bráno podle volebních preferencí, odpovědělo skoro čtyřicet procent příznivců ODS a KSČM, že jejich života se krize nijak nedotkla. Sociolog Přemysl Čech si to dokáže vysvětlit. "Voliči KSČM jsou často v důchodu, jejich životní úroveň je sice nižší, ale stabilní, mají zabezpečený život. Voliči ODS jsou zase aktivní lidé, kteří mají dobrou práci nebo si dovedou najít alternativu."
Pro srovnání: z voličů ČSSD to tak vnímá jen 24 procent. Naopak skoro 60 procent jich přiznává, že musí kvůli krizi šetřit na běžných nákupech. To dělá jen 42,5 procenta příznivců komunistů a padesát procent voličů ODS.
Mezi voliči komunistů je však nejvíce těch, kdo tvrdí, že mají zásadní problém vyjít s penězi - šest procent. U příznivců jiných stran se číslo pohybuje kolem jednoho dvou procent.
Jak se krize dotkla českých rodin. Hodnocení podle věku
| 18-24 let | 25-34 let | 35-44 let | 45-54 let | 55-64 let | 65-79 let | |
| Vůbec ne | 43,8 % | 36,1 % | 16,1 % | 29,2 % | 21,2 % | 27,6 % |
| Částečně ano | 38,5 % | 40,2 % | 56,6 % | 49,5 % | 62,1 % | 50,1 % |
| Poměrně hodně | 10,5 % | 12,4 % | 20,4 % | 11,1 % | 12,3 % | 9,6 % |
| Velmi | 7,2 % | 11,3 % | 6,9 % | 10,2 % | 4,4 % | 12,7 % |
