Pokud by každý Čech chtěl zaplatit veškeré své odvody státu předem a v plné výši, musel by tak v průměru činit právě do 6. června. Pak už jsou vydělané peníze jen jeho.
Výpočet Dne daňové svobody vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a umožňuje porovnat Česko s dalšími zeměmi. Nejvíce o penězích občanů rozhoduje vláda ve Švédsku, kde si tento "den" občané připomenou až 14. července. Státu platí hodně i Francouzi, a to až do 12. července.
Rok | Datum |
2000 | 6. červen |
2001 | 7. červen |
2002 | 11. červen |
2003 | 12. červen |
2004 | 15. červen |
2005 | 14. červen |
2006 | 14. červen |
2007 | 11. červen |
2008 | 7. červen |
Naopak méně než v Česku odvedou do státní pokladny Slováci. Ti přestali na stát vydělávat už 11. května. Den daňové svobody se slaví dřív než v Česku i v USA nebo Austrálii.
. Den daňové svobodyTakzvaný Den daňové svobody určuje podle svých výpočtů Liberální institut. A to tak, že dá do poměru veřejné výdaje a hrubý domácí produkt. Metodika Liberálního institutu však pro výpočet daňové hranice není jediná. Jinou používá společnost Patria Finance. Jedná se o metodologii Tax foundation, která poměřuje celkové daňové příjmy s čistým národním důchodem. Oproti propočtům Liberálního institutu zohledňuje fakt, že část důchodu putuje zahraničním firmám a investorům. Takto vypočtený Den daňové svobody je letos později, a to 20. června. I v tomto případě se bude slavit o tři dny dříve než loni. Příští rok by se měl dále posunout k začátku roku, hlavně díky snížení daní firem. Patria ho odhaduje na 14. červen. |
Den daňové svobody poprvé Liberální institut vyhlásil v roce 2000. Nejdéle Češi na stát vydělávali v roce 2004, nejkratší dobu právě před osmi lety.
Menší daně
Jak daleko je Den daňové svobody od začátku roku, odráží i hospodaření státu s rozpočtem. "Dřívější letošní datum je důsledkem toho, že daňové příjmy rostou pomaleji než naše ekonomika. Mírně se oproti loňskému roku snížila daňová zátěž, proto se tato hranice posunula blíž k začátku roku," řekl iDNES.cz hlavní ekonom společnosti Patria David Marek.
Dodal, že v konečném důsledku je to pozitivní fakt, protože vysoké daně představují "ekonomické zlo".