Ženy prostonaly v roce 2017 celkem 39,6 milionu dní. To je o 6,5 milionu dní víc než muži. Kvůli pracovní neschopnosti tak na svých pracovištích denně chybělo 199 tisíc pojištěnců.
Nejvíce případů pracovní neschopnosti zaznamenal Český statistický úřad v Libereckém a Plzeňském kraji. V Plzeňském kraji bylo zároveň nejvíce postihů (485) za nedodržování stanoveného režimu „na neschopence“. Hned po Plzeňském kraji padlo nejvíce pokut v Moravskoslezském kraji (446).
Naopak nejméně stonali lidé v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. O tom, že by tam lidé měli méně postihů, se ovšem mluvit nedá. V Praze jich bylo 323, v Jihomoravském kraji dokonce 379 a na Olomoucku 239. Nejvzorněji dodržovali režim v pracovní neschopnosti v Jihočeském kraji, kde bylo uděleno pouze 94 pokut.
Stonáme v průměru 43 dní
„Nejvýznamnějším zlomem za posledních 30 let byl rapidní pokles nemocnosti mezi roky 2007 a 2009. Byla to reakce na legislativní změny v oblasti nemocenského pojištění,“ říká Jana Kostková z odboru statistik rozvoje společnosti Českého statistického úřadu a dodává, že v posledních pěti letech se nemocnost zase postupně zvyšuje.
Podle ní to může být dáno tím, že si pracující zvykají na přísnější podmínky čerpání nemocenských dávek. „Z důvodu neplacených prvních tří dnů pracovní neschopnosti často řeší lehčí formy onemocnění například pomocí tzv. sick days, které jako benefit nabízí řada zaměstnavatelů,“ odhaduje Kostková.
Statistická data mimo jiné ukázala, že průměrná pracovní neschopnost trvá skoro 43 dní. Nejdéle marodí lidé ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Pracovní neschopnost je většinou zaviněna nemocí. Jen v necelých třech procentech případů byl vloni příčinou pracovní úraz a v devíti procentech úraz nepracovního rázu.
