Jak vyplývá z výzkumu Českého statistického úřadu, průměrný český občan loni ušetřil ze svého platu téměř stejnou sumu peněz jako v roce 1995. Tehdy to ovšem znamenalo mnohem větší část z příjmů (14,4 procenta), před rokem už to bylo 7,8 procenta.
Studie tak ukazuje, že o co více si lidé vydělají, o to více také utratí.
Češi si také rychle přivykli na to, že na nákup auta nebo nemovitostí už nemusí spořit, ale mohou si naopak půjčit. Bankám tak teď dluží téměř desetkrát víc než před deseti lety - třetinu bilionu korun. - více zde
Podobný trend vypozorovali statistici i v jiných státech Evropy, jinde ale pokles sklonu k úsporám není tak rychlý. Průměrný Evropan ušetřil v roce 1995 11,3 procenta, v roce 2004 pak 9,1 procenta svých příjmů. Jako největší spořivci se projevují Maďaři, kteří uspoří 17,3 procenta, Portugalci (13,8 %) a Belgičané (12,8 %).
Největšími hýřily jsou naopak Skandinávci. Finové si loni odložili jen 1,5 procenta, Dánové dokonce žijí na dluh a utrácí více, než vydělají.
Přestože Češi na spoření rezignovali, z minulých dob jim na účtech u bank a stavebních spořitelen zůstává dost peněz - téměř bilion korun. Objem úspor českých domácností je tak asi třikrát větší než objem půjček, což je mnohem vysoko nad průměrem Evropské unie. Tam domácnosti dluží zhruba stejný obnos, jako si zatím uspořily.
