Impulsivnímu výběru, kdy se kupující teprve na místě rozhodne pro investici do něčeho, s čím původně ani nepočítal, podléhají nejčastěji zákazníci v hypermarketech. Naproti tomu v diskontních prodejnách se mnohem více drží původního záměru. „V průměru ale s určitým plánem, alespoň nějakou představou v hlavě, přichází nakupovat asi 70 procent lidí,“ říká vedoucí tohoto výzkumného projektu Jana Myšková.
Soulad mezi zamýšleným a opravdu uskutečněným nákupem podle ní potvrzuje i minimální odchylka mezi částkou, kterou chtěl zákazník na nákup vynaložit, a tím, kolik nakonec u pokladny zaplatil. „V průměru za všechny typy prodejen tento rozdíl činil třináct korun. Ukazuje se, že Češi dovedou už docela přesně předvídat, kolik utratí,“ míní Myšková.
Zatímco průměrný předpoklad zákazníků před vstupem do obchodu dosahoval 395 korun, z pokladních bločků zkontrolovaných po nákupu vzešel údaj 408 korun. Ten však zahrnuje výsledky ze všech sledovaných hypermarketů, supermarketů i diskontních prodejen a skrývá v sobě značné rozdíly. „Nejčastější případy, kterých byla zhruba třetina, představují každodenní nákupy kolem tří set korun. Jinak se ovšem nákupy v hypermarketech pohybují okolo 1300 korun, naproti tomu v diskontech je to asi 108 korun,“ dodala Myšková.
Nejpřesněji plánovaný bývá nákup především mléka, piva a minerálních vod. „Když už někdo do hypermarketu přijede autem, ví že chce tentokrát vzít několik velkých balení vody. Sotva si z náhlého popudu zakoupí balení po šesti kusech a odnese je v ruce,“ vysvětluje Myšková. Naopak drogerie, koření či slané chipsy či křupky patří mezi nejčastější zboží, které si zákazník z obchodu odnáší, aniž by původně chtěl.
JAK SE CHOVÁNÍ PŘI NÁKUPECH ZKOUMALO GfK na jaře oslovilo zpovídalo 10257 zákazníků v celkem padesáti hypermarketech, supermarketech a diskontních prodejnách v celé České republice. |
