Hypermarkety byly loni nejoblíbenějším místem nákupu potravin právě v Česku; dávalo jim přednost 29 procent domácností. Malým samoobsluhám a pultovým prodejnám loni věřilo 25 procent lidí. Na opačném pólu stojí Poláci: téměř polovina z nich nejčastěji nakupuje v malých pultových prodejnách.
Podobně jsou na tom Slováci - i přes vzestup super- a hypermarketů stále ještě 52 procent domácností zůstává věrných malým samoobsluhám. Ty jsou nejoblíbenější rovněž v Maďarsku, kde v nich nakupuje 33 procent lidí, silnou pozici (24 procent) zde mají i diskontní prodejny. V jihovýchodní části visegrádské skupiny stále dominují maloobchodní nabídce řetězce spotřebních družstev.
Na Slovensku jsou hlavním místem nákupu prodejny Jednoty a Coop pro třetinu populace. V Maďarsku má vysokou podporu tamější družstevní síť Coop/Afész. V Česku drží první příčku Kaufland, jemuž dává přednost třináct procent domácností.
Nejvíce roztříštěný ze zkoumaných zemí je polský trh, kde k vítězství v preferencích řetězce Biedronki stačilo šest procent nakupujících.
Společnosti, které prováděly výzkum, upozorňují na to, že obliba obchodů v jednotlivých zemích je do značné míry ovlivněna právě jejich počtem. V Česku je ze sledovaných zemí nejvíce hypermarketů, které na sebe strhly velkou část prodejů. Ve všech zemích však lidé volí hlavní nákupní místo podle kvality a čerstvosti zboží a cenové úrovně nabídky.
K nákupům do obchodních center jezdí autem nejvíce Češi - 31 procent - v ostatních zemích to je zhruba o polovinu méně lidí.
