"Přibylo výrazně kontejnerů na tříděný odpad, lidé k nim mají blíže," vysvětluje nárůst Lukáš Grolmus z Eko-komu.
V třídění prázdných obalů patří Češi k evropské špičce, ale v odpadech celkově máme stále co dohánět. Například třídíme velmi málo biologického odpadu. Každý Čech loni v průměru vytřídil 48,7 kilogramu obalů všech materiálů. Za rok toto číslo stouplo o více než pět kilo.
Podle průzkumů, které si Eko-kom nechal zpracovat, třídí aktivně už sedmdesát procent lidí. Ještě v roce 1999 to bylo jen 28 procent lidí. "Je to i díky tomu, že životní prostředí se stalo velkým tématem. Z výzkumů nám vyplývá, že třídit odpad je pro lidi často jediné, co jsou pro přírodu ochotni udělat. Omezit jízdy autem nebo nakoupit úspornější spotřebiče se jim už tolik nechce," uvedl Grolmus.
Eko-kom podle něj dal loni zhruba třicet milionů korun na reklamu podporující třídění, další miliony platí ze svého jednotlivé kraje. Eko-kom od výrobců zboží vybírá peníze za likvidaci obalů, ty pak rozděluje jako motivaci mezi obce. Loni takto obecní pokladny dostaly už miliardu korun.
Třídění podporuje i fakt, že z obalů se díky drahé ropě stala cenná surovina. Ze všech recyklovatelných materiálů jsou po kovech nejlukrativnější. Kilo PET lahví stojí i deset korun. "To, co se v Česku vytřídí, nám nestačí, jsme odkázáni na dovoz," říká jednatel společnosti Silon Jaroslav Lavička.
Evropským zpracovatelům dlouho konkurovali Číňané, kteří vysávali evropský trh s lahvemi, ale po pádu dolaru se stáhli. Šedesát procent vytříděných PET lahví se však nezdá jako dostatečné číslo Bursíkovu ministerstvu životního prostředí.
Ministr už před rokem ohlásil plán zavést na PET lahve i další obaly zálohy. "Ten plán zůstává. Zálohami se dostaneme na vyšší procento," vysvětlil poradce ministra Daniel Vondrouš. Podle něj je šedesát procent už strop, dál se "dobrovolně" procento vytřízených lahví příliš nezvýší. Ministerstvo chce zákon předložit k veřejné diskusi během léta.
Recyklace se výrobcům nelíbí
Eko-kom vlastní výrobci nápojů a obalů, kteří proti myšlence záloh silně protestují. "Ta poslední čísla potvrzují náš argument, že zavádět zálohy na lahve nemá smysl," říká tajemník Českého sdružení pro obaly a životní prostředí Jan Bláha.
Jsou statistiky Eko-komu pravdivé a ne záměrně přikreslené kvůli ministerstvu? Grolmus odmítá jakékoliv zkreslení údajů. "Ministerstvo nás audituje každé čtvrtletí," říká Grolmus. "Jejich čísla ještě prověříme," dodal Vondrouš.
Proti zálohám jsou i města a obce, které se obávají, že roky budovaný systém zavedením vratného poplatku skončí. Obavy mají paradoxně i zpracovatelé PET lahví, kterým by se ještě zvýšil přísun materiálu.
"Není vyřešené, kdo se bude starat o obchod. Pokud by to spravovala jedna organizace, měla by monopol a mohla by tlačit na ceny," vysvětlil Lavička.
Obavy mají i z toho, že by automaty na vracení lahví obal rovnou rozstříhaly a slisovaly bez ohledu na barvu. Směs lahví nevytříděná barevně je totiž méně použitelná.
