Po odečtení vlivu inflace se reálná mzda zvýšila o 4,1 procenta.
V podnikatelské sféře rostly mzdy pomaleji než ve státním sektoru. Zatímco v soukromých firmách se přidalo v průměru 4,9 procenta, státní zaměstnanci si polepšili o 8,9 procenta.
„Mzdový vývoj v této sféře ovlivnily úpravy platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě od 1. ledna 2005,“ upozornil statistický úřad.
Podle ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška, je zřejmé, že podniky mají silnou motivaci udržet své náklady pod kontrolou, aby neztratily konkurenceschopnost.
„K této motivaci přispělo mimo jiné posilování koruny, které podnikům tuzemské mzdové náklady prodražuje proti zahraniční konkurenci,“ dodává. Řada podniků podle něj navíc postupně opouští model valorizace platů k začátku roku a přesouvá ji spíše na druhé čtvrtletí.
V polovině a na konci roku také firmy vyplácejí odměny, které se do průměrné mzdy také započítávají. Proto se například v závěru roku 2004 průměrná mzda dostala skoro až ke 20 tisícům.
Podle dlouhodobých statistik ovšem dvě třetiny zaměstnanců na průměrný plat nedosáhnou. Proto se kromě průměrné mzdy zjišťuje i medián, tedy hranici rozděluje zaměstnance přesně na poloviny. V červnu 2004 vyčíslilo ministerstvo práce medián na 15 tisíc korun.
Srovnání je však orientační, protože ministerstvo a ČSÚ používají rozdílnou metodiku. - více ZDE
