Odpovídá to i snaze domácích vinařských firem nesoutěžit s jižními státy, které mají k produkci vín zcela jiné klimatické podmínky. Za kvalitní vína v lahvi platí zájemci v průměru od 100 do 200 korun, někdy ale i dvakrát tolik.
"Podle ohlasů od firem a obchodníků lidé upouští od krabic a PET lahví jako obalů pro víno," řekl tajemník Svazu vinařů České republiky Martin Půček. Jen za poslední tři roky podle něj spadla produkce stolních vín z 50 procent celkové výroby na polovinu.
Statistiky uvádějí roční výrobní objem kolem 400.000 až 500.000 hektolitrů, který ale pokrývá domácí spotřebu jen asi ze 40 procent. Základní cenová kategorie je podle Půčka mezi 60 až 100 Kč za láhev, za kvalitnější si zákazník připlatí dvakrát tolik a více.
"Chuťové povědomí se zvyšuje, otázka je, zda stejně posiluje také ochota platit," uvedla spolumajitelka jedné z vinoték v Brně - Králově Poli. Co by lidé vypili před třemi lety, už si nyní podle ní rozmýšlejí, přesto zatím hromadně nepřecházejí na kvalitnější, a tím i dražší vína.
Zhruba tři čtvrtiny zákazníků vinoték požadují lahvová vína v cenové skupině od 100 do 160 korun. Zájemce o stáčená vína zase nejvíce oslovují ceny od 40 do 60 korun za litr. V souvislosti s mediální kampaní také mírně roste zájem o speciality - ledová a slámová vína, která ale patří mezi dražší sortiment.
Majitel vinoték Vindom Dan Mádr míní, že do vinoték nyní jdou lidé, kteří se v kvalitě již vyznají, hledají i zahraniční nápoje a potřebují osobní kontakt s prodejcem. Nákupy v supermarketech jsou pak motivovány převážně cenově. "Největší zájem je o vína ze soutěže TOP 77 a z Austrálie," uvedl Mádr s tím, že cenový průřez se pohybuje v rozmezí 150 až 400 korun za láhev. více ZDE
Vinařská firma Vinselekt z Rakvic na Břeclavsku také sází na to, že český konzument vína se přiklání ke kvalitě a nakupuje v zavedených obchodech. "Navíc spotřeba vína v tuzemsku i nadále roste," upozornil majitel podniku Miloš Michlovský. Jeho společnost se orientuje především na vybrané hotely a restaurace, zhruba polovinu z roční produkce ale prodává i přes obchodní řetězce. Otevření EU prodeje firmy neovlivnilo, protože se orientuje právě na oblast s nižším tlakem konkurence.
Spotřeba vína v ČR stoupá podle odborníků každoročně o devět až deset procent a nyní dosahuje zhruba 16 litrů na hlavu a rok, některé zdroje uvádějí i o dva až čtyři litry více. Průměrná spotřeba v EU je zhruba 30 až 32 litrů na osobu. Lidé nyní přitom požadují hlavně vína lehká, svěží s ovocnými tóny, přičemž spotřeba se dělí zhruba napůl mezi červená a bílá. Oboru se v tuzemsku věnuje 18.300 lidí na celkové ploše 18.710 hektarů.
Drobným vinařům svitla naděje, že se jejich podnikání od roku 2006 možná zjednoduší bez složitých úřednických procedur. Měl by to umožnit institut malovinaře s roční výrobou do 20.000 litrů vín, který by se ještě letos měl stát součástí vinařského zákona. S vínem by ale drobní pěstitelé révy mohli podnikat jen omezeně, zákon by jim umožňoval prodej jen ve vinných sklepích a místních vinotékách.
Tuzemští producenti však nemohou zapomenout na Rakousko, které patří na českém vinařském trhu k nejvýznamnějším partnerům a svou pozici chce ještě vylepšit. Tamní vinaři s potěšením pozorují zvyšující se oblibu vína v Česku a ochotu Čechů sáhnout kvůli kvalitě hlouběji do kapsy. Jen loni dodalo Rakousko na český trh 28 milionů litrů sudového vína pro další zpracování na stolní víno a sekt, a udrželo si tak pozici nejdůležitějšího dodavatele. Silný růst zaznamenal export kvalitních vín, který poprvé dosáhl téměř šesti milionů litrů v hodnotě 2,7 milionu eur, tedy 81 milionů korun.
