Smyslem dne daňové svobody, který každý rok počítají ekonomové Liberálního institutu, je, že rozdělí rok na dvě části: kdy lidé platí jen daně a kdy vydělávají jen do vlastní kapsy.
Letos vychází den daňové svobody na stejný den jako loni. "Je to díky tomu, že tak enormně roste ekonomika," vysvětluje Jiří Schwarz z Liberálního institutu, kde působí i jeho otec, děkan Vysoké školy ekonomické. Růst ekonomiky totiž dokázal vymazat pokračující zvyšování vládních výdajů.
Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík bude hostem iDNES ve středu 14.6.2006 od 13 hodin.
Víc vyděláme, víc platíme
To, že se datum nezměnilo, a stejné bylo i v roce 2004, tak není výsledkem toho, že by vláda začala šetřit a nějak úsporně vylepšila zákony (a díky tomu mohli Češi méně platit na daních), ale výsledkem bohatnoucího hospodářství. Loni rostla ekonomika o šest procent a s podobným tempem se počítá i letos.
Od roku 2000, kdy ekonomové den daňové svobody počítají, se nijak výrazně dozadu neposunul. Spíše naopak. Před šesti lety si mohli lidé pomyslně oddechnout po 157 dnech práce, letos až po 164 dnech.
Za posledních pět let vláda neudělala žádnou velkou změnu, aby omezila některé výdaje, ať už důchody či sociální dávky. Češi tak platí rok od roku na všech daních dohromady stále větší sumu, aby zaplatili rostoucí útraty státu.
Letos například na daních a sociálním pojištění zaplatí lidé i firmy 981 miliard korun. Tato částka rok od roku roste, a to i přesto, že čas od času vláda nějakou daň pro skupinu vyvolených snížila.
V letošním roce šly například dolů daně z příjmu zaměstnanců, kdy klesly první dvě sazby daně. Největší přilepšení v řádu stovek korun měsíčně pocítili lidé s nižšími platy. Výhodnější byly také paušály pro podnikatele.
Ale o co zaplatí Češi méně na dani z příjmu, o to a ještě více zaplatí na daních z jídla a služeb. Výrazně více pak odvádí státu na daních z cigaret, protože ty jdou a ještě půjdou nahoru nejrychleji.
Nijak lépe než letošní rok zřejmě z pohledu placení daní a dne daňové svobody nedopadne ani rok příští. Zatím je jisté jen to, že stát utratí zhruba o 40 miliard navíc na dvojnásobném porodném, rodičovském příspěvku a vyšších sociálních dávkách.
ODS slibovala daně snížit a toho se chce držet. "Už jsme se shodli, že se má celkové zdanění snížit a daňový systém zjednodušit. Teď budeme jednat, jak konkrétně toho dosáhnout," řekl v pondělí místopředseda Petr Nečas po jednáních s lidovci a zelenými.
Pokud tyto tři strany nakonec usednou ve vládě, ke snížení daní pak budou muset přemluvit i sociální demokraty. ČSSD mluví o možnosti snížit daně rodinám s dětmi, ale jako prioritu má zachování sociální sítě.
Maďarský postrach
Hůř než Češi už jsou na tom ve střední Evropě jen Maďaři. Jejich den daňové svobody spočítala OECD na konec června. Tato organizace jej však počítá trochu jinak, takže Česko by při jejím postupu "slavilo" už před týdnem.
Maďarsko se v každém případě na chvost řadí oprávněně. Tamní politici nezvládli rozdávání a populistická gesta před posledními volbami, takže se jim státní útraty a s nimi i dluhy vymkly z ruky. Na euro v roce 2010 mohou podle ekonomů zapomenout. S čím se naopak smířit musí, je zvýšení daní.
Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány oznámil, že bude nutné zvýšit daně z nemovitostí, z přidané hodnoty a zvláštní bonus připravil pro bohatší zaměstnance. Když vydělávají více než zhruba 635 tisíc korun ročně, budou platit takzvanou daň ze solidarity ve výši čtyř procent.
