Čechy, pro které je jejich nízký příjem žhavým tématem, však ani tato skutečnost většinou nepřinutí, aby uvažovali o změně zaměstnání.
Vůbec nejspokojenější zaměstnanci jsou podle průzkumu mezinárodní personální agentury Monster v Lucembursku, Norsku a Dánsku.
„Lidí, kteří hledají novou práci pouze kvůli nespokojenosti s příjmem, je asi čtvrtina,“ říká Marek Strieborný z agentury Axial. Průzkum agentury Openn ukázal, že po vyšší mzdě touží dokonce pouze 11 procent lidí.
Hlavní důvody, které nutí zaměstnance ke změně, jsou jiné: nevyhovující náplň práce, špatná atmosféra na pracovišti či nulový kariérní růst. „Důležité také je, aby se firma o své lidi dobře starala,“ říká konzultantka firmy Manpower Lucie Sroková.
„Pamatuji si kandidáta, který odmítl stotisícové místo, protože nedostal auto,“ vzpomíná personalistka společnosti Openn Blanka Chladová. Naráží na problémy s hledáním práce, které čekají na lidi z nejvyšší příjmové kategorie.
„Pokud opustili lukrativní pozice oceňované až stotisícovými částkami, jejich nároky na plat neklesají třeba ani po ročním hledání místa,“ přemítá Chladová.
Syndrom absolventa VŠE
Českým zaměstnavatelům se také čím dál víc vyplácí zjistit si o uchazeči, kterému nabízejí plat, co nejvíc informací předem. „Ti, kteří pocházejí z chudých regionů, mají nižší nároky,“ prozrazuje Lenka Laryea z Axialu.
Zklamaní naopak bývají čerství absolventi vysokých škol. „Často mají ‚zaručené‘ zprávy, že nástupní platy se pohybují okolo 30 tisíc korun,“ říká Chladová.
Setkání s realitou pro ně mnohdy bývá šokující. Personalisté mluví o „syndromu absolventa VŠE.“
Absolventi podle nich mají motivaci. Problémem ale je, že ač jsou jejich znalosti mnohdy jen teoretické, myslí si, že všemu rozumí.
Stejně jako u jiných uchazečů, jsou i mezi vysokoškoláky nejnáročnější ti, kteří bydlí nebo studují v Praze.
Naopak ženy mají stále tendenci se podceňovat nebo slevovat ze svých nároků.
Drtivá většina zaměstnanců nakonec svolí ke kompromisu. Důvodem bývá i skutečnost, že požadavky na plat rostou rychleji než průměrná mzda a zaměstnavatelé jim odmítají plně vyhovět.
Ještě skromnější než Češi jsou v platových nárocích naši východní sousedé. Podle posledního výzkumu agentury GfK Slovakia z loňského listopadu by se víc než polovina Slováků spokojila s čistým příjmem do 20 tisíc slovenských korun (přes 15 tisíc Kč).
Plné třetině zaměstnanců by navíc stačilo najít na výplatní pásce méně než 15 tisíc čistého. Tato částka odpovídá průměrné mzdě na Slovensku v posledním čtvrtletí loňského roku
