Aktuální prognózy České bankovní asociace(ČBA) nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim, ani s opakováním plošných opatření proti šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených razantně zvyšoval. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.
Ministerstvo financí čeká letos pokles o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta. Ministryni financí Alenu Schillerovou horší odhady asociace nepřekvapily, i když dnes neměla možnost se s nimi podrobně seznámit. „My jsme poslední makroekonomickou prognózu dělali v dubnu, byla zatížená především velkou mírou nejistoty. Novější jsme od té doby nedělali a budeme ji dělat nejdřív začátkem září,“ řekla při čtvrteční návštěvě v Libereckém kraji.
V září budou podle Schillerové k dispozici aktuální čísla z Českého statistického úřadu. „Budeme mít za sebou tři čtvrtě roku pokladních plnění, budeme vidět vývoj ekonomiky v Evropě, ve světě, protože jsme malá otevřená ekonomika závislá na exportu. Budeme mít mnohem přesnější čísla a na těch postavíme rozpočet roku 2021, odhad příjmů a střednědobý výhled na léta 2022 a 2023,“ dodala ministryně.
Český export čeká křehké oživení, míní banky
Ekonomové českých bank sdružených v ČBA se shodli, že nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu nastal letos ve druhém čtvrtletí. Zároveň ale upozornili, že na úroveň roku 2019 se ekonomika vrátí nejdříve v roce 2022. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta. Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici vesměs očekávali růst ekonomiky zhruba o dvě procenta.
Pro Evropskou unii nastává temná hodina, tvrdí zakladatel Trinity Bank |
Nastartování a budoucí vývoj ekonomiky jsou nyní podle ČBA závislé zejména na vývoji zahraniční poptávky a obnovení důvěry v ekonomiku. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení.
Podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí, uvedla ve čtvrtek hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Nezaměstnanost by měla v letošním i příštím roce stoupnout až na dvojnásobek předkrizové úrovně, ale i tak by měla mít ČR nadále jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. „Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve až ve druhé polovině příštího roku,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.
Ostře sledovaný automobilový průmysl
Dopady vládních opatření proti šíření koronaviru se podle ČBA týkaly letos zejména soukromých investice a exportů. Pokles soukromých investic analytici odhadují meziročně o 15,7 procent, a meziroční pokles exportu o zhruba dvanáct procent. Soukromá spotřeba by měla být mimo jiné díky vládním opatřením proti růstu nezaměstnanosti klesnout jen o 3,4 procenta. Vládní spotřeba by naopak díky schváleným podpůrným balíčkům měla stoupnout meziročně o 6,1 procenta.
„Pro Česko je samozřejmě klíčové, co se v příštích měsících a dvou až třech letech odehraje v automobilovém průmyslu, který je postižen nejen momentálním dvouciferným poklesem poptávky,“ uvedl ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník.
Kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu ze čtyřiceti na 500 miliard korun se podle ekonomů bank dostanou veřejné finance do schodku 8,2 procenta HDP z loňského přebytku 0,2 procenta HDP. V roce 2021 by pak schodek měl klesnout na 4,5 procenta HDP. Za standardních okolností požadují pravidla EU schodek veřejných financí do tří procent HDP.
Veřejný dluh by pak měl letos podle ČBA stoupnout na 39,5 procenta HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Příští rok by pak měl dluh podle odhadů stoupnout až na 42,3 procenta HDP. „V rámci EU bude český veřejný dluh po krizi stále patřit k nižším hodnotám, rychlost nárůstu schodku je však třeba vidět v kombinaci s rozpočtovými dopady na péči o stárnoucí populaci a se stále nedořešenými přístupy k penzijní reformě,“ uvedl Zámečník.
Prognózy ekonomů se rozcházejí
Rozdíly mezi odhady analytiků k vývoji HDP byly pro letošní i příští rok extrémní, upozornila ČBA. Pro letošní rok se odhady pohybovaly v rozmezí od minus 6,8 procenta do minus 10,3 procenta. Růst v příštím roce pak odhadovali mezi 3,5 až 7,1 procenta.
ČNB v květnové prognóze očekává letos pokles HDP o osm procent a příští rok růst o čtyři procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní na počátku srpna. Ministerstvo financí podle dubnových odhadů čeká letos pokles o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta. Z mezinárodních institucí například OECD letos předpovídá pro českou ekonomiku pokles o 9,6 procenta a příští rok růst o 7,1 procenta.
| 2019 (skutečnost) | 2020 (prognóza) | 2021 (prognóza) | |
| Růst reálného HDP (%) | 2,5 | -7,5 | 5,3 |
| Podíl nezaměstnaných (%) | 2,8 | 4,4 | 5,1 |
| Průměrná nominální mzda (růst v %) | 7,0 | 3,1 | 3,0 |
| Míra inflace (CPI; %) | 2,8 | 3,0 | 1,9 |
| Vládní deficit/přebytek (% HDP) | 0,2 | -8,2 | -4,5 |
| Vládní dluh (% HDP) | 30,8 | 39,5 | 42,3 |
| Směnný kurz CZK/EUR | 25,67 | 26,43 | 25,86 |
| Růst bankovních úvěrů domácnostem (%) | 6,6 | 5,4 | 4,8 |
| Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%) | 4,3 | 3,5 | 3,9 |
Zdroj: ČBA
