Tu každý rok zpracovává švýcarský institut IMD.
Poměřuje šedesát zemí světa podle 314 různých kritérií a sestavuje žebříček podle toho, jak jsou různé státy schopny bojovat v dnešním otevřeném hospodářském světě.
Česko se loni zlepšilo a poskočilo ze 43. na 36. místo. Z postkomunistických zemí je výš už jen Estonsko, naopak Maďarsko, Slovensko, Polsko i Slovinsko skončily až za námi.
Na prvním místě se udržely Spojené státy. Porovná-li se Česko s Amerikou, funguje zhruba na 60 procent. Česko sbíralo body v nejrůznějších disciplínách. Nadprůměrné výsledky má v přílivu zahraničních investic a v exportu, což jsou kritéria, kde je úspěch v globální soutěži jasně vidět. Dobře si země vedla také v růstu akcií, v gramotnosti národa, v dobré železniční a elektrické síti.
Česko má také nízké úrokové sazby, hodně mobilů a relativně nízké platy manažerů.
Hodnocení bylo rozděleno do čtyř témat: jak vypadají statistiky o výkonu ekonomiky, jaká je hospodářská politika, jak fungují podniky a jaká je infrastruktura. Nejhůře z těchto kategorií dopadla vládní politika.
Zde se hodnocení opíralo hlavně o průzkumy mínění lidí z podniků a z univerzit, podle nichž je hospodářská politika neprůhledná a chybí jí zjevný směr. Vláda rozdává z rozpočtu zbytečně moc dotací, ukusuje z výdělků vysokou sazbou sociálního pojištění a má rezervy v přístupu k podnikům, například pokud jde o administrativu při zakládání firmy.
Vládní politika není v Česku slavná
Když se měří jen vládní politika, Česko je až na 44. místě z šedesáti. Slováci, kteří mají ve světě dobrý image díky řadě reforem, by byli sedmnáctí, před Rakušany i Němci.
Pokud jde o hospodářskou politiku, pak Česku pomohly investiční pobídky a volný přístup zahraničních firem. Vládní úřady spoléhají na to, že úspěch bude pokračovat.
"Přibývá kvalitních projektů, které jsou zaměřeny na technologie a na výzkum," říká Radomil Novák, šéf vládní agentury CzechInvest, která loni zvedla objem přilákaných investic o třicet procent.
I když se celkové hodnocení Česka zlepšuje, vláda musí přidat, aby země o nynější postavení nepřišla. Hodně bodů totiž sbírá díky dědictví z minulosti, zatímco ve vytváření příznivých podmínek pro budoucí rozvoj má Česko rezervy.
"Máme-li truhlu zlata, pak jsme na tom dobře, ale důležité je, co s truhlou uděláme," uvádí Lubomír Lízal, šéf českého ekonomického institutu CERGE, který se na vyhodnocení českých čísel podílel. "Hlavní sdělení je pořád stejné. Vycházíme dobře v infrastruktuře a v ekonomické síle, ale v perspektivách do budoucna už jsou výsledky slabší," dodává Lízal.
Věda a školy jsou víc než nízké daně Švýcarští experti tentokrát věnovali zvláštní péči srovnání, jak se konkurenceschopnost mění v závislosti na výši daní. Daně se snižovaly v USA, v Německu a v Rakousku, podnikové daně klesají také v oblasti střední Evropy včetně Česka.
Nižší daně neznamejí hned úspěch
Podle institutu IMD však souvislost není úplně jednoznačná. Nižší daně mohou pomoci, ale neznamenají automaticky úspěch. Na celkovém žebříčku se dostala vysoko řada států, kde vláda přerozděluje i více než 40 procent bohatství země, jako je třeba Lucembursko, Belgie nebo skandinávské země.
"Daňová politika není náhradou za konkurenční schopnost. Opravdovými motory jsou věda, technologie, podnikatelské klima, finance, logistika a vzdělání," uvedl Stéphane Garelli z IMD.
Co nás čeká letos Garelliho tým při pozorování šedesáti zemí shrnul také trendy, které se vyplatí sledovat v letošním roce. Hospodářský růst v šedesátce porovnávaných zemí byl loni nejvyšší od roku 2000, ve dvou třetinách států překročil tři procenta.
Letos však zřejmě přijde zpomalení. Při tom, jak se zvětšují rozdíly v růstu různých zemí - například i mezi západní a východní Evropou -, zesiluje se politické napětí. Nebezpečím pro letošní rok je vysoký schodek rozpočtu a zahraničního obchodu USA, což sráží kurz dolaru a vytváří další napětí. Důležitý dopad má také expanze Asie a její hlad po surovinách.
 Ilustrační foto |
