Česká ekonomika zvolna ožívá

Hrubý domácí produkt - ukazatel, kterým si jednotlivé země mezi sebou porovnávají životní úroveň - vzrostl v České republice za druhé čtvrtletí o 1,9 procenta. Letošek by tak po třech letech propadu měl být prvním rokem hospodářského růstu, a oživení by dokonce mohlo být rychlejší, než se až dosud čekalo. "Dosavadní odhad na celý rok byl okolo dvou procent, teď se ale domníváme, že by to mohlo být o půl procenta víc," oznámila včera předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá.

I když se letos životní úroveň v zemi zvýší, standardu obvyklému v zemích Evropské unie se Češi stále vzdalují. Patnáctka nejvyspělejších zemí Evropy totiž před pár dny ohlásila růst za druhé čtvrtletí o 3,7 procenta.

Ekonomové přesto věří, že česká ekonomika kráčí sice pomalu, ale správnou cestou.
I když je HDP pro většinu lidí jen imaginární číslo, pociťují jeho růst na vlastní kůži.

Současné oživení je totiž poprvé provázeno rychlým růstem investic, které do budoucna znamenají více pracovních příležitostí, vyšší produktivitu práce a díky tomu i rychlejší růst mezd.

"Když ekonomika roste díky investicím, znamená to, že podniky rozšiřují výrobu a dříve nebo později to musí lidé pocítit na svých příjmech," tvrdí profesor ekonomie na Michiganské univerzitě Jan Švejnar.

Mzdy přitom mírně rostou už nyní. Lidé se tolik nebojí utrácet a méně spoří.
Na číslo o výkonnosti českého hospodářství čekal netrpělivě ministr financí Pavel Mertlík.

Pokud by totiž číslo za druhé čtvrtletí dosáhlo 2,5 procenta, umožnilo by mu to zvýšit odhad příjmů státního rozpočtu na příští rok právě o tři miliardy korun, které v něm chybějí.

Včerejší číslo ho nakonec mírně zklamalo. "Byl jsem asi nemístný optimista," uvedl.
I když zrychlení tempa růstu není takové, jak si Mertlík představoval, ministr přesto uvažuje o tom, že odhad na příští rok může být optimističtější, než se dosud zdálo. Místo původního tříprocentního růstu doufá, že se HDP v příštím roce zvýší o 3,5 procenta.

Poprvé po třech letech začínají tuzemské podniky opět investovat. Množství peněz, které letos v druhém čtvrtletí firmy věnovaly na stavební a technický rozvoj, se oproti loňsku zvýšilo o 5,9 procenta.

Těží z toho nejen ekonomika jako celek, která díky tomu pozvolna roste, ale hospodářský růst prospívá i zaměstnancům. Investice většinou znamená pozdější úspory v nákladech a zvýšení produktivity práce v podniku - to obojí pak dává šanci na růst mezd.

"Tohle je růst, který je zdravý a který vyvolává další růst," říká Evžen Kočenda z ekonomického institutu CERGE.

"Podívejte se třeba, kolik firem si za poslední dobu zařídilo internetové stránky. Jsou to sice utracené peníze, ale produktivně utracené. Díky nim získá firma více obchodních partnerů, stihne vyřídit víc zakázek, a to všechno znamená vydělané peníze navíc," vysvětluje Kočenda.

Příkladem toho, co dokáže uspořit jediná investice, může být právě dokončovaná stáčírna ve Stocku Plzeň. "Doposud se zde stáčelo na dvou místech, což je z hlediska dopravních nákladů značně nevýhodné. Nyní jsme ukončili investici do nové stáčecí linky, v níž se do konce příštího roku soustředí všechny stáčecí provozy. Podle předběžných odhadů tak může firma uspořit až 16 milionů ročně nejen na dopravě, ale i v nákladech na údržbu a energie," říká generální ředitel Stocku Martin Petrášek.

Spolu s investicemi roste i produktivita práce - tedy hodnota zboží či služeb, které dokáže vyrobit jeden zaměstnanec. Podle předsedkyně Českého statistického úřadu stoupla ve druhém čtvrtletí v celé zemi o 2,8 procenta.

"V řadě firem se mění nejen technické vybavení, ale i organizace práce, firmy dokážou efektivněji obchodovat. Díky tomu všemu produktivita jednotlivých zaměstnanců roste," vysvětluje místopředseda odborové centrály Milan Štěch. Podle něho je právě růst produktivity důvodem, proč zaměstnanci mají při vyjednávání mezd na příští rok šanci žádat jejich vyšší růst.

"V takové situaci není přijatelné, aby platy nerostly. To by pak celý hospodářský růst byl jen prázdné číslo bez dopadu na životní úroveň lidí," dodává Štěch.

O tom, že zlepšenou situaci podniků a mírně rostoucí mzdy v letošním roce pocítily i domácnosti, svědčí i rostoucí spotřeba a klesající úspory. "Když se lidé cítí lépe, začnou si více dovolovat a kupovat věci, které v době recese odkládali. I to, že přestávají spořit, je důkazem, že již nemají takové obavy z budoucnosti," říká profesor ekonomie na Michiganské univerzitě Jan Švejnar.

Právě spotřeba domácností byla spolu s investičními nákupy firem nejdůležitějším impulsem oživení výroby a celé ekonomiky v tuzemsku. Ve druhém čtvrtletí stoupla spotřeba o 1,4 procenta oproti loňskému roku. To znamená, že domácnosti utratily o tři miliardy víc než loni.

Ekonomové ovšem připomínají, že růst české ekonomiky, jakkoli vypadá příznivě, zůstává ve srovnání s tempem, jakého dosahují okolní státy, jen velmi mírný.

"Jsme na dobré cestě, ale teď bude záležet na tom, jestli neusneme na vavřínech a dokážeme dokončit restrukturalizaci podniků či privatizaci bank. Pak je šance, že poprvé zažijeme opravdu zdravý a silný ekonomický růst," dodává Švejnar.