„Mohu potvrdit, že Česká exportní banka podala v souvislosti s tímto obchodním případem trestní oznámení na neznámého pachatele. S ohledem na úkony spojené s šetřením v této věci a na citlivost tématu ovšem banka bližší informace sdělovat nebude,“ sdělil Jan Černý, mluvčí banky Hospodářským novinám, které o trestním oznámení informovaly.
Podle listu oznámení podá i exportní pojišťovna EGAP, která stavbu pojistila. Pojišťovna nedávno uvedla, že bude potřebovat 1,9 miliardy korun na pokrytí ztráty způsobené tureckým projektem.
Obě instituce, ale i turecký národní fond, se snaží problematickou stavbu prodat. Na její dokončení však budou potřeba další až tři miliardy korun. Cena, kterou zájemci nabízejí, se pohybuje jen kolem šesti miliard.
Úvěr směřoval k tureckému investorovi Naksan Holding. Ten byl ale kvůli údajné účasti majitelů na neúspěšném puči loni znárodněn.
Výstavbu zajišťovala mimo jiné tuzemská společnost Vítkovice Power Engineering Jana Světlíka, která je nyní v konkurzu. Spor kolem Adularye se vede i o to, zda tato firma pochybila, protože se ukázalo, že kotle, které dodala, neumějí spalovat uhlí z nedalekého dolu. I to se podle listu může stát důvodem pro podání trestního oznámení. Padlá strojírenská firma, jež kvůli investici v Turecku přišla o 5,5 miliardy korun, však nepřipouští, že se dopustila chyby.
Skupina Vítkovice Machinery Group tvrdí, že se ČEB a EGAP jen snaží zbavit odpovědnosti, sama ale prý nereagovala na včasná upozornění Světlíkovy firmy, že turecká strana se nesnaží napravit nedostatky spojené s provozem elektrárny. Vítkovice v červnu 2016 banku upozorňovaly, že bez kvalitního uhlí a dalších protiplnění nelze pokračovat v projektu. Kvůli tomu se krátce nato musel pozastavit náběh elektrárny.
„Fakticky však obě instituce selhaly, když nekonaly. Nečinnost elektrárny a oddalování znovunajetí může vyvolávat další ztráty,“ uvedla mluvčí skupiny Eva Kijonková.
