I když pošta najme dostatek nových zaměstnanců, situaci to vyřeší jen částečně. Náklady na školení nových pošťáků a pošťaček silně zatěžují rozpočet. Na některých pozicích také nováčci dostávají patnáct tisíc korun jako náborový příspěvek, uvádějí Lidové noviny.
Mnoho lidí, kteří práci přijmou, ji také velmi brzy opustí. „Zásadním problémem České pošty není nedostatek zaměstnanců, ale právě fluktuace,“ řekl Lidovým novinám mluvčí firmy Matyáš Vitík. Pošta tak neustále školí nové zaměstnance, kteří ale firmu brzy opustí.
Česká pošta odhaduje celkové náklady na více než dvě miliardy korun. Ze státního rozpočtu dostává čtvrtinu této částky. Možné navýšení státní podpory před měsícem oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Málo zaměstnanců znamená horší služby
Množství zaměstnanců ovlivňuje kvalitu služeb. Pokud je jich nedostatek, musí odvést více práce (v tomto případě odnosit větší množství pošty) a nestíhají. To vede k nespokojenosti zákazníků, jejichž kritika zaměstnance demotivuje a někdy i dopomůže k odchodu z firmy. Jejich práci pak musí odvést jiný pošťák, který stíhá ještě méně.
„Je nesmírně stresující zvládnout všechnu práci v menším počtu,“ řekla Lidovým novinám šéfka poštovních odborů Jindřiška Budweiserová. Průměrně si navíc listovní doručovatel vydělá jen osmnáct tisíc korun měsíčně. Podle odborů by zvýšení mezd nalákalo více lidí, a tím ulehčilo stávajícím zaměstnancům.
Přestože ve svých inzerátech Česká pošta láká na kratší pracovní dobu, realita je jiná. Místo avizovaných sedmi a půl hodiny denně podle Lidových novin mnohdy pošťáci pracují přes dvanáct hodin. Často jim navíc chybí mapy oblastí, do kterých mají zásilky donášet.
V současnosti nabízí Česká pošta více než třináct set volných pracovních pozic. Podle odhadů bude v letošním roce míra fluktuace (část zaměstnanců, kteří ukončí pracovní poměr) dvacet sedm procent. Přibližně osmnáct set zkušených zaměstnanců navíc během příštích pěti let půjde do důchodu.
