(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MAFRA

Seznamte se, to je George. Česká spořitelna spouští novou aplikaci

  • 134
George, aplikace České spořitelny, která propojí na jednom místě – ať už na počítači, či v mobilu – více účtů. Podobné řešení zkouší i její konkurence. Program, kterému ve spořitelně nikdo neřekne jinak než George, už teď používá 70 tisíc lidí. Podle ředitele digitálního a přímého prodeje Filipa Zemana bude mít každý klient „jiného George“.

Od příštího roku k novému programu získá přístup všech 2,8 milionu klientů, kteří mají v bance účet (celkem má spořitelna 4,7 milionu klientů). „Na jednom místě nabídne klientům kompletní správu rodinného rozpočtu,“ říká Filip Zeman, ředitel digitálního a přímého prodeje České spořitelny.

Až začne příští rok platit nová legislativa, budete muset otevřít data i třetím stranám. Nezískají aplikace od progresivních finančně-technologických firem, takzvaného fintechu, navrch?
Určitě se vyrojí mnoho aplikací, které budou nabízet podobné aplikace jako banky. Ale vytvořit zajímavou aplikaci není dnes problém. To, co má největší hodnotu, jsou data, s nimiž umí aplikace pracovat, a jejich ochrana. K tomu správné poradenství, které je nad těmito daty. Navíc třetí strany díky směrnici PSD2 nezískají přístup ke všemu.

Filip Zeman, ředitel digitálního a přímého prodeje ČS.

Jaká pro ně budou existovat omezení?
Například se budou moci podívat jen na pohyby na účtu za poslední tři měsíce, budou moci přistupovat k účtu jen dvakrát denně. Nebo bude třeba každé tři měsíce znovu ověřit svou identitu či každou odchozí platbu autorizovat. Ta omezení mají logiku, aby nějaké aplikace nedokázaly třeba zcela shodit systém banky. Kromě toho víme, že klienti jsou poměrně ostražití v tom, zda někomu dalšímu poskytnou přístup ke své bance.

Budou aplikace třetích stran bezpečné?
Věříme, že jejich důvěryhodnost důsledně prověří ČNB, která jim bude vydávat licence, bez nichž nebude možné k datům poskytnout přístup. Ale v konečném důsledku za vše budou odpovídat banky, které budou veškeré problémy řešit s třetí stranou nebo s ČNB.

Nebojíte se, že vás fintech stejně nakonec převálcuje?
Před pěti lety bylo hlavním cílem fintech firem zničit banky, dát jim nálepku „starých prohnilých velkých institucí“ a nahradit je. Dnes se spíše mluví o spolupráci. Nemyslím, že jedna skupina vyhraje a druhá prohraje. Banky stejně jako fintech firmy mají své výhody i nevýhody, ale u obou stran jde teď o to, najít symbiózu. My máme mobilní odnož Mopet, kde si nové věci zkoušíme, kde se nápady dají ověřovat rychleji, s nižšími náklady. Často selhává, ale to je pro nás dobře – je to levnější, než kdyby to bylo v bance. Spolupracujeme také s technologickými start-upy zvenku.

Spořitelna novou aplikaci právě postupně spouští, co přinese?
Díky ní bude banka umět poskytnout opravdové digitální poradenství, část z toho, co dnes dělají finanční poradci na pobočce. Výhodou je, že to nebude jednou dvakrát za rok, ale na denní bázi. Člověk tak bude moci získat přehled nad celým svým finančním životem. Hlavním rysem se stane multibanking, klient si bude moci svůj účet propojit se svými dalšími účty nebo finančními produkty, které má kdekoliv v Evropské unii.

Dokáže aplikace zcela nahradit fyzického poradce?
To zatím není naším cílem, bude to doplněk. Stejně jako s nástupem internetového bankovnictví neskončily pobočky, tak ani teď nezmizí poradci. Umělá inteligence je dnes velmi chytrá, ale chybějí jí emoce. Pracovat s emocemi zatím ještě nikdo stroje nenaučil.

Co ještě bude aplikace umět?
Každý si ji bude moci přizpůsobit prostřednictvím volitelných doplňků. Každý klient bude mít jiného George, aktivuje jen to, co bude používat. A bude si moci třeba změnit pozadí, to je i bezpečnostní prvek. Když se přihlásím na podvodné stránky, hned mě trkne, že je něco špatně, a začnu to řešit. Aplikace má i lepší vyhledávání transakcí, díky němuž bude třeba jednodušší zadávat opakované platby. Hlavním trendem je dnes nicméně zjednodušení přihlašování při zachování bezpečnosti. Banky mají přihlášení pomocí otisku prstu, my testujeme i ověřování hlasem, kdy bude stačit normálně mluvit.