Zákon o zrušení sKaret nabyl účinnosti k 1. listopadu 2013. Česká spořitelna, která sKartu provozovala, uzavřela s ministerstvem práce smlouvu na 12 let a do projektu vložila své prostředky. Hovoří o nejméně 250, častěji však o třech stech milionech korun.
"Spořitelna si vyžádala nezávislé odborné posouzení, z něhož bude nadále vycházet při jednání o vypořádání projektu sKaret. Součástí posudku je vyčíslení přímých nutných nákladů, které banka musela vynaložit k zajištění smluvních požadavků ze strany ministerstva práce a sociálních věcí. Ty činí 203,8 milionu korun," stojí ve zprávě České spořitelny.
Právě s takovou sumou seznámil šéf spořitelny Pavel Kysilka ministra Františka Kmoníčka. " Zákon i principy péče řádného hospodáře nám jednoznačně ukládají vynaložit veškeré úsilí k plné kompenzaci této částky ze strany ministerstva. Spor se státní institucí nedělá radost nikomu, proto budeme dávat přednost řešení dohodou,“ uvedl Pavel Kysilka.
Elektronickou kartu zavedla Nečasova vláda, aby zamezila zneužívání dávek. Později ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) argumentoval ve prospěch zavedení sKarty tím, že se ušetří na složenkách. Nic z toho se nakonec nestalo.
Výdaje související se zaváděním karet přesáhly 82,5 milionu. Samotné ukončení systému sociálních karet vyjde na dalších 5,24 milionu korun. Definitivně sKraty skončí k 30. dubnu příštího roku, kdy spořitelna zruší účty s sKartami spojené.
