Na nutnosti poslat České dráhy do konkursu se shodují i další odborníci. "Pokud dráhy naplňují znaky úpadku, není co řešit. Zákon mluví jasně o povinnosti podat bez odkladu návrh na prohlášení konkursu," potvrzuje i pražský soudce Jaroslav Zelenka.
Konkurs však dráhy odmítají.
"Neztratili jsme schopnost plnit své splatné závazky," tvrdí ředitel právního odboru Českých drah Jan Čermák. "Nechával jsem si to ověřovat. České dráhy jsou zřízeny podle samostatného zákona a ten s konkursem nepočítá," říká navíc ekonomický náměstek ministra dopravy Vladimír Sokolík.
Podle právníků má Sokolík pravdu - ovšem jen v případě, že stát převezme všechny dluhy drah, nebo se za ně alespoň zaručí. K tomu se však stát v žádném případě nechystá, což potvrzuje sám náměstek, když říká: "Umíte si představit, že by stát převzal záruky za všechny závazky Českých drah?" "Pak mají dráhy stejnou povinnost jako každý jiný podnik - samy podat návrh na konkurs," podotýká Jaroslav Kratochvíl.
Podle tohoto scénáře tak měl generální ředitel Dalibor Zelený už od nástupu do funkce zažalovat podnik pro úpadek. Věřitelé ho totiž nyní mohou lapit do sítě upletené z dluhů. "Pokud jednou konkurs na dráhy přijde, mohou věřitelé škodu uplatňovat na osobní majetek odpovědných osob," varuje soudce Zelenka.
VĚŘITELÉ NEPOVAŽUJÍ KONKURS ZA ŘEŠENÍ
Případný konkurs však věřitelé paradoxně nepovažují za nejlepší řešení - nevidí v něm totiž cestu, jak pohledávky proměnit v peníze. "Pro nás jsou dráhy klíčovým odběratelem. Těžko si můžeme dovolit ze dne na den hledat jiného zákazníka a dráhy navrhnout do konkursu," tvrdí šéf jedné z opravárenských firem, který právě nyní s dráhami jedná o jejich dluzích, a proto si nepřál být jmenován.
"Poslední peníze jsme dostali koncem listopadu, nedávno nám zaplatili jednu fakturu, abychom měli na mzdy," přiznává ředitel ŽOS Česká Třebová Petr Kašík.
Dráhy jim dluží kolem osmdesáti milionů korun. "Roztáčí se řetězec dluhů: my zase dlužíme dalším firmám," uvádí Kašík.
Přesto firma o žalobě neuvažuje.
"Abych se přiznal, zatím jsme se k úvahám o konkursu nedostali.
Nedokážu posoudit, jestli jsou na to zralé," dodává.
Právě opravárenské společnosti železničáři tlačí do kouta, neboť nemohou platební neschopnosti drah příliš vzdorovat. Na tomto trhu totiž panuje silná konkurence a každá železniční zakázka je pro ně klíčová. V mnohem lepší pozici jsou energetické společnosti, které mohou držet dráhy v šachu hrozbou odpojení od sítě. "V energetice je zvykem: ještě jednou a následuje odpojení," potvrzuje Jiří Forman, ředitel sekce financování Severočeské energetiky, které dráhy dluží 57 milionů korun.
"O konkursu jsme přemýšleli před půl rokem, kdy jsme s drahami měli velké problémy," říká František Krákora, obchodní ředitel Pražské energetiky, jež má pohledávky u drah ve výši 22 milionů korun. O jejich splácení se již firma s vedením drah domluvila.
Generální ředitel železnice Dalibor Zelený nedávno přiznal: "Dodavatelům dlužíme deset a půl miliardy korun." Po lhůtě splatnosti je to téměř čtyři miliardy. Přesto je vyjednávací pozice drah spíše výhodná než naopak, a železničáři to dobře vědí.
"V okamžiku, kdy věřitel podá návrh na konkurs, bude mít mnohem menší šanci získat peníze, než když počká," míní ředitel právního odboru Českých drah Jan Čermák.
Ani případný správce konkursní podstaty by po vyhlášení konkursu soudem neměl lehkou pozici: "Byl by to náročný úkol především administrativně," říká advokát Jaroslav Kratochvíl.
MŮŽE ZA TO STÁT, MÍNÍ ŽELEZNIČÁŘI
Dráhy obhajují svoji platební neschopnost vysokými ztrátami z nedostatečně dotované osobní dopravy. "Platební schopnost je v zásadní míře ovlivněna chováním státu," žehrá mluvčí podniku Zdenka Celá. Od svého vzniku se České dráhy potýkají s regulovaným jízdným v osobních vlacích, které však pokrývá jen čtvrtinu nákladů. "Finanční situace drah je zoufalá. Nevyplývá z jejich špatné práce, ale spíš z nedořešeného způsobu financování veřejné dopravy," soudí náměstek Sokolík. Propad v hospodaření tak v součtu už dosahuje téměř třiceti miliard korun.
Od 1. dubna počítala železnice s dalším zvýšením jízdného. "V tržbách bychom tak měli získat přibližně 300 milionů navíc," uvedl šéf drah Dalibor Zelený poté, co správní rada souhlasila s předáním návrhu nových tarifů ministerstvu dopravy. Přes zoufalou finanční situaci na kolejích se však ministerstvo postavilo proti: "Dráhy by tím nic nezískaly, zvýšení by podráždilo veřejnost a došlo by k poklesu přepravovaných cestujících," vysvětlil náměstek Sokolík.
Podle právníků však není podstatné, jestli je podnik nesolventní vinou státu. "Na povinnosti statutárního orgánu podat návrh na konkurs to nic nemění," dodává pražský soudce Zelenka.
MARTINA JIZBOVÁ, ZDENĚK FEKAR
CO TAKÉ PRAVÍ KONKURSNÍ ZÁKON
1, odst. 2: Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen plnit své závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.
1a: Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.
4a, odst. 1: Pokud je právnická osoba nebo fyzická osoba - podnikatel v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.
odst. 3. Pokud osoby uvedené v odst. 2 nesplní svou povinnost podat návrh na konkurs, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne.
