České firmy se přesouvají na internet

České firmy pokračují v internetovém tažení. Ze stovky největších se podle průzkumu poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers pomocí webových stránek prezentuje 88 firem, o plnou pětinu více než loni v létě. Přístup k využití počítačové sítě se ovšem značně liší v závislosti na velikosti podniku. A tak zatímco mezi desítkou společností s největšími příjmy v České republice se už bez internetových stránek neobejde žádná, z žebříčku 150 největších firem jich je na webu přítomných jen 107.Máte své firemní internetové stránky? Hlasujte v anketě.

„Velké firmy mají jednak k dispozici více prostředků, a navíc jsou často vystaveny většímu tlaku třeba ze strany obchodních partnerů nebo akcionářů. Také si už lépe uvědomily nezbytnost neustálé prezentace v tuzemsku i na globální úrovni a na tvorbu stránek už vyčlenily zvláštní prostředky,“ vysvětluje Petr Kozák z pražské pobočky PricewaterhouseCoopers.

Při podrobnějším pohledu na dalších pět tisíc menších a středních průmyslových podniků v tuzemsku nalezli analytici internetové prezentace u čtyřiceti procent z nich. I když je tento výsledek v porovnání s velkými společnostmi výrazně horší, Petr Kozák jej za špatný nepovažuje. „Není to špatné, vezmeme-li v úvahu, že se jedná o malé podniky výrobního charakteru zaměřené často jen na zákazníky z blízkého okolí,“ míní.

Naproti tomu je do počítačové sítě zapojeno i mnoho firem, které svou vlastní webovou prezentaci dosud nemají. Přístupem do internetu disponuje totiž 95 procent všech zkoumaných společností, tento přístup je ovšem často zprostředkován pouze omezeným počtem počítačů a zpravidla přes telefonní linku.

Zejména aktivita středních firem v sobě do budoucna skrývá zárodky další expanze českého firemního internetu. „Množství společností s vlastním webem určitě poroste. Měly by jej mít všechny firmy, které jsou na burze a těch je mezi Top 150 většina. Stejně tak zahraniční firmy, jichž na čelních pozicích v žebříčcích rychle přibývá. A významnou roli budou hrát rovněž exportéři, kteří se budou chtít ukázat potenciálním zahraničním partnerům,“ tvrdí Kozák.

Rostoucí zájem o elektronické obchodování by měl také postupně vylepšovat kvalitu obsahu jednotlivých stránek. Šance objednat si na internetu zboží jsou jak mezi menšími průmyslovými podniky, tak v rámci domácí Top 150 minimální. I tak základní věc, jakou je ceník nabízeného zboží či služeb, zveřejňuje na webu pouhá šestina ze stopadesátky obratově nejsilnějších firem působících v tuzemsku. „Je pravda, že v řadě případů, především u menších firem, představují internetové stránky jen jakési vizitky. Ale i to si myslím, že je jistý pokrok a lze čekat, že je rozšíří o ceníky, katalogy, elektronické objednávky i platby,“ domnívá se Kozák.

Pro tuzemské firmy tak internet stále představuje spíše prostředek marketingové prezentace než cestu k jednoduššímu a efektivnějšímu obchodování s dodavateli či zákazníky. Zatímco firmy v zemích Evropské unie mají podle odhadů společnosti Durlacher mezi sebou v roce 2003 po internetu zobchodovat zboží a služby za 800 miliard dolarů, pro Českou republiku očekává v témže roce PricewaterhouseCoopers osm miliard korun.

„Nedostatečné zabezpečení plateb a dat na internetu a s tím spojené obavy týkající se bezpečnosti a spolehlivosti obchodních partnerů jsou největší překážkou předpokládaného růstu,“ píše se ve studii poradenské firmy. Za další brzdu označují odborníci malou velikost českého trhu a relativně slabší konkurenční tlak nebo nižší úroveň znalostí internetu mezi podnikateli.