Kvůli nucenému uzavření přišly lyžařské areály o víc než tři miliardy korun na tržbách. Podle multiplikačního modelu studie vypracované společností KMPG tak horská střediska (včetně ubytovacích, stravovacích a dalších služeb) celkově přišla až o 25 miliard korun.
„Nerealizovaný provoz horských středisek po započtení multiplikačního efektu znamená, že veřejné rozpočty České republiky přišly na daních a dalších odvodech o 10,5 miliard korun,“ upřesňuje Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek (AHS).
Skiareály se zadluží, ale zvládnou to, říká šéf asociace horských středisek |
Nyní ještě nelze odhadnout, jaké budou mít ztráty dopady na konkrétní horská střediska a zda některá z nich již příští zimu neotevřou. Kvůli nejednoznačným a na poslední chvíli se měnícím termínům otevření areály nadále pokračovaly v zasněžování.
„Střediska byla prakticky po celou sezonu udržována v naději, že budou moct otevřít. Průměr zasněžovacích dnů byl 28, což stoprocentně odpovídá průměru běžné sezony. Jen přímé náklady na zasněžování a přípravu tratí tak činily v součtu stovky milionů korun,“ doplňuje Knot.
Podpory pomohly jen z poloviny
Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo program Covid Sport III Lyžařská střediska, který pokrýval padesát procent nákladů z minulých let. Vláda na něj vyčlenila miliardu korun. Podporu stát poskytl za 103 dní, úřad přijal 298 žádostí za zhruba 858,6 milionu korun.
Druhou polovinu financí museli podnikatelé podle Knota uhradit z rezerv, případně se uchýlit k půjčkám. „Samozřejmostí je přitom škrcení všech provozních nákladů a odklady investic,“ řekl dále.
Děla pracují. Lyžařské areály na jihu Čech vyhlížejí, kdy otevřou |
Vzhledem k limitu 1,8 milionu eur (asi 46 milionů korun) z veřejné podpory na jednoho žadatele, který stanovila Evropská komise, pomoc tak dobře neposloužila zejména pěti největším skiareálům. Ty ovšem tvoří polovinu trhu. Dosáhly ale jen na kompenzace 12 až 25 procent nákladů. Podle Knota je jejich situace problematická.
Horská střediska nyní spoléhají na letní provoz. Důležité je, aby co nejdříve přešla do standardního provozu s efektivními opatřeními, která ochrání klienty i místní obyvatele, ale nebudou mít dopad na návštěvnost na horách.
„Doufáme, že již v průběhu května se restrikce začnou uvolňovat a bude možno zahájit letní provoz. Věříme, že v té době začne docházet k rozvolňování opatření i v dalších odvětvích cestovního ruchu, jako je ubytování a otevření alespoň zahrádek restaurací, protože tyto služby fungují v symbióze a návštěvníci je očekávají,“ říká prezidentka Asociace horských středisek ČR Kateřina Neumannová.
I přes nepříznivou zimní sezonu se areály chystají do léta investovat, i když s nižšími sumami než v původním plánu. Investice do letních programů jsou přesto v řádech desítek milionů korun, nejčastěji poputují do budování a renovací bike parků, naučných stezek nebo gastronomických provozů.
Například na Lipně nachystali novinky v zázemí a službách pro letní návštěvníky, v Dolní Moravě zase rozšířili dětské parky o obří vodní brouzdaliště. Mnohá střediska nabízí rozvinutou síť půjčoven kol včetně elektrických, koloběžek, přičemž tyto aktivity mají v balíčcích spolu s provozem lanovek.
Některé areály posilují online prodej skipasů a služeb, díky němuž dokážou komunikovat s klientem již před příjezdem a lépe reagovat na jejich přání, nebo rezervace sportovního vybavení. „Doufáme, že díky kvalitní a rostoucí nabídce služeb a pokračujícímu zájmu o české hory bude návštěvnost navzdory komplikované epidemiologické situaci v nadcházející sezoně vysoká,“ doplňuje Neumannová.
České hory jsou lákavé
Letošní zima ukázala, jak velký zájem Češi o hory mají. I přes uzavření horských areálů byla návštěvnost hor relativně vysoká. Díky nemožnosti používání sjezdovek se však proměnily tradiční aktivity, za kterými lidé v minulých letech jezdili. Na popularitě získal běh na lyžích nebo skialpinismus, oblíbená byla také turistika.
Uzavření skiareálů poukázalo na důležitost infrastruktury, kterou střediska běžně zajišťují. Nápor tisíců návštěvníků, kteří se na horách pohybovali bez jakéhokoli omezení, často představoval logistický kolaps pro horské obce.
Chybělo zde poskytnutí základních služeb i služeb k zajištění bezpečí a plynulého provozu. To s sebou přinášelo i podcenění přípravy a nedostatečné vybavení, což dokazují čísla Horské služby ČR, jež letos evidovala o 23 procent více pátracích akcí v terénu.
Většina skiareálů už sezonu vzdala, část nemusí do příští sezony přežít |
Podle Jana Hergeta, ředitele agentury CzechTourism, je nálada mezi Čechy spíše pesimistická. Podle dosavadních rezervací se ukazuje, že první týden v červenci je kapacita již z 50 procent rezervovaná. „Lidé ale zatím nevěří v cestování, a jakmile bude vše jasné, obávám se, že hlavní letní sezona bude epidemiologicky problematická,“ dodal Herget.
V letošním roce by agentura CzechTourism chtěla představit méně známá, ale atraktivní místa. „Z minulého léta víme, že se lidé houfně potkávali na stejných místech. Na Sněžce bylo deset tisíc lidí a kousek dál bylo pusto. Chceme turisty rozložit do více míst a také prodloužit sezonu,“ podotkl Jan Herget.
„Věřím, že stejně jako v loni v létě, nebudou mít ani letos o prázdninách české hory nouzi o návštěvníky. Naše pomoc bude směřovat na před- a posezonní propagaci. Třeba lázeňské vouchery v hodnotě 4 tisíc korun mohou Češi využít na atraktivní dovolenou s lázeňským zázemím i procedurami a aktivitami přímo na horách. Mnohé české lázně totiž tento luxus nabízejí. Například lázně Jeseník, Jáchymov, Teplice, Libverda, Janské Lázně atd.,“ uvádí Jan Herget.
