Ukazují to data ze statistik ministerstva dopravy a z mýtného systému. Podle ministerských dat, která zohledňují jen výkony domácích dopravců, dokonce loni česká kamionová doprava klesala o procento a půl. Přitom počty kamionů, které loni projely mýtnými branami, vzrostly celkově o více než pět procent.
Nejvíce u nás přibylo kamionů z Polska, Rumunska, Bulharska, Litvy a Turecka. Řidiči z těchto zemí tráví často v kamionu několik týdnů v kuse a křižují celou Evropu. Pro Čechy už není povolání řidiče tak finančně atraktivní.
Podle šéfa sdružení autodopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře kvůli nedostatku řidičů čeští dopravci nerozšiřují své flotily a nové zakázky tak získávají zahraniční dopravci. Jako důvod poklesu uvádí i slabší export na Východ nebo opatření na západoevropských trzích, třeba zákon o minimální mzdě (psali jsme například zde).
Detailnější pohled ukazuje zejména propad v mezinárodní dopravě o více než dvacet procent. O čtrnáct procent spadl přepravní výkon, tedy součin najetých kilometrů a převezených tun.
Podle Hromíře sice loni přeprava klesla, stále je však v tunách výrazně vyšší než v roce 2013 a 2014. „Největší vliv mají zřejmě investice díky dočerpávání fondů EU a celková kondice ekonomiky,“ míní Hromíř.
Podle Hromíře způsobily pokles mezinárodní dopravy hlavně ztráty trhů na Východě, zejména Ruska a Ukrajiny, kde klesá obecně obchodní výměna a více se tam prosazují Poláci a východní dopravci. U řady firem se však projevuje i omezení západních aktivit. Do Británie jezdí méně dopravců kvůli problémům s migranty v Calais, do Francie a Německa kvůli zákonům o minimální mzdě.
„Čeští dopravci jsou na tamních trzích vytlačováni dopravci z jiných zemí, kteří si s vyplňováním deklarací a uváděním nepravdivých údajů o mzdě řidičů hlavu nelámou,“ dodal Hromíř.
Češi si nemusí stěžovat na nedostatek zakázek, ale řada z nich stagnuje, protože nemá s jejich kamiony kdo jezdit. „Dopravci kvůli tomu nerozšiřují vozový park zejména pro mezinárodní dopravu,“ dodal Hromíř.
Nedostatek řidičů je celoevropský problém. S tím, jak u nás rostou mzdy, klesá ochota lidí živit se jízdou v kamionu, práci postupně přebírají zahraniční dopravci. Podle odhadů personalistů v Česku chybí nejméně deset tisíc řidičů.
České kamiony mají na tuzemském výběru mýta stále lehce nadpoloviční podíl, ten ale postupně klesá. Pod zdejšími mýtnými branami kromě aut registrovaných v Česku jezdí nejčastěji polské a slovenské vozy, největší dynamiku růstu u nás mají vzdálenější země – Litva, Rumunsko, Bulharsko a Turecko.
Růst zahraničních dopravců pokračoval i v prvním čtvrtletí. Čeští dopravci se sice na mýtných transakcích stále podílejí více než z poloviny, zahraniční dopravci z Polska, Maďarska či Rumunska rostou na českých silnicích dvakrát rychleji.
Výběr mýta letos pokračuje ve velkém růstu. Březen 2017 se stal nejsilnějším měsícem ve více než desetileté historii elektronického mýtného v Česku. Stát vybral od kamionů 935 milionů korun, meziročně o 11,5 procenta více. Počet transakcí pod mýtnými branami vzrostl o třináct procent. Díky velkému objemu kamionů klesla nákladovost celého mýtného systému na patnáct procent z dvaceti v roce 2016.
Kamiony mají stále výrazný náskok proti přepravě zboží po železnici. Nákladní doprava po kolejích však loni zaznamenala mírný nárůst o 0,7 procenta, v mezinárodní dopravě o více než pět procent. Železnice však má stále velmi malý podíl na celkové nákladní dopravě, vlaky převezly 97 milionů tun zboží, kamiony 437 milionů tun. Železniční nákladní dopravci se snaží tlačit na stát, aby zrovnoprávnil podmínky, ale zatím nepříliš úspěšně.
Obří gigalinery šetří dopravcům peníze i šoféry. Jde zatím spíše o okrajovou záležitost, počet obřích souprav ale na českých silnicích roste:
