Podle statistik vydělává zhruba 44 procent z dvou set českých nemocnic, nebo alespoň na konci roku v zisku dosáhnou nulu.
O investice do nemocnic se začíná zajímat čím dál víc podnikatelů, průmyslníků a v poslední době i finanční investoři, kteří peníze vkládají jen do výnosných oborů.
Nejdále je spolumajitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek, který se podílí na projektu vzniku sítě nemocnic na severu Moravy. Ale příležitost cítí i další. "Zdravotnictví nás dlouhodobě zajímá, zkoumáme příležitosti," říká Marek Dospiva, spolumajitel slovensko-české skupiny Penta.
To by byl asi nejdravější investor ve zdravotnictví, který již nyní má síť 33 lékáren. "Bude-li oblast zdravotnictví poskytovat zajímavé investiční příležitosti, tak nelze vyloučit i náš zájem. Nyní však o investicích v této oblasti neuvažujeme," říká Ivan Lackovič, mluvčí skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Proč se firmy, které vydělávají miliardy na pojišťovnictví či obřími obchody s pohledávkami, zajímají o obor, který je na první pohled plný problémů a starých ztrát a stamilionů nezaplacených dluhů?
Věří, že dokážou udělat v nemocnicích pořádek: sníží náklady, zefektivní jejich provoz a najdou díry, kudy zbytečně utíkají peníze. Navíc je láká obří koláč 154 miliard korun, které české zdravotnictví ročně zkonzumuje a o které nemocnice bojují tím, kolik ročně ošetří pacientů.
"Není to nějaký superbyznys, ale podnikatelsky to funguje," tvrdí Petr Bendl, středočeský hejtman, který před rokem a půl dostal na bedra 13 špitálů od státu, některé v bídném stavu. "Příbram byla s 225 miliony dluhů před bankrotem. Díky velkému křiku nám ji stát pomohl oddlužit. Dnes je to akciovka a je v mírném zisku," tvrdí.
Jenže ne všechny nemocnice stojí za to krajům zachraňovat a vynakládat síly na jejich řízení. Například nemocnici ve Vrchlabí už před lety koupil se sedmdesátimilionovým dluhem spolu s německým partnerem pražský podnikatel Alexander Seidl.
"Není to lukrativní investice, ale není záporná," říká dnes. Jeho nemocnici, která ošetřuje i pacienty ze Špindlerova Mlýna, pomohly příjmy za ošetření zahraničních turistů, ale i alternativní porodnické centrum, které má popularitu i mezi pražskými matkami. "I tak je to boj, neměli jsme žádné dotace, pojišťovny platí pozdě a příjmy od cizinců dotovaly jiná oddělení," líčí.
Na Seidlově špitále je zjevné, že podnikatelé nelákají jen lukrativní obory jako plastická chirurgie či zubařina. "Neposkytujeme nic, za co by lidé museli platit. Zlepšili jsme ekonomiku a chceme, aby u nás lidé neproseděli hodiny v čekárně."
Systematicky se zatím kupováním nemocnic zabývá jen pár hráčů. Častěji soukromé nemocnice patří či je provozují firmy, jež založili jejich lékaři. Patrně největší soukromou nemocnicí je vítkovická nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny. Na severu Moravy vzniká síť soukromých špitálů.
