Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České podniky se lepší

aktualizováno 
Až donedávna to byly jen jednotlivé ukazatele, které dávaly šanci na budoucí oživení. Nyní však zbylo jen málo statistických dat, jež by nehovořila o zlepšení. Zvyšuje se produktivita práce, klesá zadluženost, po třech letech se začalo opět investovat do výroby. "Z šestnácti ukazatelů, jež sledují finanční zdraví českých firem, se jich patnáct zlepšilo a jeden se nezměnil. Poprvé za poslední tři roky vykázaly výsledky celkové zlepšení," uvádí ekonom Petr Bischof z Czech Rating Agency, která posuzuje atraktivitu tuzemských podniků.

Zdá se, že příznivá čísla nezapadají do obrázku, který tvoří každodenní zprávy o nevyplácení mezd nebo o chybějících penězích na výrobu.

Co tedy stojí za takovou změnou? Výsledky firemní sféry čím dál víc závisí na továrnách, které postavili nebo koupili zahraniční vlastníci. Naopak klesá váha tradičních průmyslových gigantů, odkud právě přicházejí informace o zpožďování výplat či omezování provozu.

Podle analýzy ministerstva průmyslu za uplynulý rok klesl počet ztrátových firem o čtvrtinu na 616. Naopak počet ziskových firem vzrostl z loňských 1552 na letošních 1632.

Tyto firmy začínají vytvářet nové vzájemně provázané jádro české ekonomiky. Loni poprvé se investoři při nákupu strojů obraceli více na domácí dodavatele než do zahraničí. "Nedávno jsme vůbec poprvé koupili technologii od české firmy a takových případů znám z posledních měsíců několik," říká šéf Glaverbelu Štěpán Popovič.

Průmysl: tradiční firmy ztrácejí vliv
Pomyslné váhy mezi starými českými průmyslovými podniky na straně jedné a novými firmami se zahraničními vlastníky na straně druhé se začínají překlápět. Téměř čtyřicet procent zisků v průmyslu vytvořily v prvním čtvrtletí právě firmy pod zahraniční kontrolou a jejich podíl po dokončení dalších investic dále poroste. Na tržbách se již podílejí 35 procenty. Na domácí soukromé firmy, které ještě před rokem měly téměř dvoutřetinový podíl, pak nyní připadá necelých čtyřicet procent.

Zahraničí hraje i další velkou roli, a to jako odběratel českého zboží. Velká část stabilizace českého průmyslu je totiž výsledkem oživení poptávky v zemích Evropské unie.

Zahraniční firmy si půjčují v cizině
Příchod nových investorů je jedním z důvodů, proč domácí hospodářství roste i přesto, že tuzemské banky procházejí krizí a půjčují stále méně peněz. Objem podnikových úvěrů u domácích bank klesl v prvním čtvrtletí meziročně o 69,5 miliardy korun, tedy o 7,1 procenta.

Firmám se zahraničními vlastníky však peníze nescházejí. "Zhruba osmdesát procent všech finančních prostředků získáváme od vlastní firemní finanční divize v německé centrále podniku," říká mluvčí české pobočky Siemensu Miloš Adámek.

Další firmy, jako mladoboleslavská Škoda, pak své investice hradí z vlastních zisků nebo jim pomáhají rovněž mateřské centrály. "Z našich zkušeností vyplývá, že když už potřebují investoři peníze, obracejí se na banky v zahraničí," říká René Samek z vládní agentury Czechinvest.

Vznikají nové sítě podniků
Typickým obrázkem české ekonomiky se stává model: do země přijde velký investor. Když zjistí, že od firem s českými majiteli není schopen získat dostatečné množství a kvalitu dílů, začne za sebou lákat své tradiční dodavatele z mateřských zemí. Postupně kolem sebe vytvoří prstenec obchodních partnerů.

Prokazuje to i analýza ministerstva průmyslu, podle níž nakupovaly firmy v první čtvrtině roku téměř z padesáti procent technologie vyrobené v České republice. Dosud přitom převažovaly dovozy. Ekonomové i lidé z podniků se shodují, že je to zejména díky nově příchozím partnerům investorů.

Prvním příkladem byla mladoboleslavská automobilka. S výrobou stále náročnějších vozů přitáhla i partnery mateřské německé automobilky Volkswagen.

Podobně chtějí nové sítě spolupracujících firem vytvořit i další společnosti, jako je například Philips nebo Matsushita. "Na Borská pole do Plzně za námi míří první velký subdodavatel z Japonska, firma Daiho. Město má v příštích týdnech rozhodnout, zda společnosti prodá tři hektary pozemků na stavbu nové továrny na výrobu plastových skeletů pro naše televizory," uvedl František Nekola z pobočky Matsushity v Plzni.

Zástupci zahraničních firem přitom připouštějí, že to není jen špatná kvalita, ale někdy i neschopnost tuzemských společností dodat dostatek komponent. "Naše výroba je tak rozsáhlá, že v českých podmínkách nenajdeme pro řadu dílů dostatečně velkého partnera," doplnil Nekola.

To se snaží odstranit agentura Czechinvest, která zahájila projekt podpory českých subdodavatelů. Prvním výsledkem jejího zprostředkovatelského programu má být úvěr firmě Medin, jež chce výrazně rozšířit výrobu a stát se dodavatelem francouzské elektrotechnické firmy Schneider, která se usídlila v Písku.

Staré firmy už netáhnou dolů
Výsledky průmyslu už tolik nekazí ani tradiční české firmy, které v minulých letech stahovaly celé odvětví do mínusu. Kvůli snižování produkce, bankrotům či rozprodeji výrob totiž postupně klesá jejich váha.

Zbylá jádra podniků navíc podle ekonomů začínají vykazovat obrat k lepšímu. "Situace v těchto podnicích se postupně stabilizuje. Projevuje se tu pozitivně práce státních institucí, jako je Konsolidační banka a její Revitalizační agentura. Nemůžeme sice čekat nějaké rychlé zlepšení, ale pohled do bilancí těchto firem ukazuje, že se v nich udělal kus práce," říká ekonom ČSOB Jozef Kovalovský.

Příkladem podle něho může být kopřivnická automobilka Tatra. Ta letos po dlouhé době zvyšuje výrazně výrobu i prodej. "Je to jednak díky zvýšené poptávce na tradičních východních trzích, jednak díky finanční stabilizaci společnosti a odpuštění dluhů ze strany státu," říká mluvčí Tatry Eva Kijonková.

Další firmy jako Zetor, Vítkovice nebo Nová Huť však ještě na zásadní kroky čekají.

Maďarsko je o krok napřed
I když výsledky českého průmyslu vypadají ve srovnání s minulými lety nadějně, porovnání s okolními transformujícími se ekonomikami už tak optimisticky nevypadá.

Tuzemský průmysl sice zvýšil produkci v prvním čtvrtletí o 4,8 procenta, v Maďarsku to však bylo přes dvacet procent a v Polsku  10,7 procenta.

"Maďarsko je v restrukturalizaci ekonomiky o několik let napřed. To však neznamená, že až se dostaneme na jeho úroveň, můžeme čekat také dvacetiprocentní růsty průmyslu.

Maďarsku totiž hraje do karet jednak větší vnitřní trh, dnešní oživení v Evropě, ale i fakt, že tam nikdy průmysl nehrál příliš velkou roli," říká Kovalovský.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Logo Účtenkovky tvoří barevná písmena na bílém podkladu
Účtenkovka zlobí. Skenování moc nefunguje a hráčům se do přepisování nechce

Už je to více než dva týdny, co se rozjela účtenková loterie. Cestu k hlavní ceně milion korun, autu či dalším peněžním výhrám však lidem ztěžují problémy s...  celý článek

Václav Vachta, šéf sítě zdravotnických zařízení EUC.
Největší síť poliklinik EUC nakupuje v Ostravě. Letos utrží 2,5 miliardy

Jeden z největších soukromých hráčů ve zdravotnickém byznysu, skupina EUC, přikupuje devatenáctou polikliniku. Cenu za ostravské zařízení Mephacentrum...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.