Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České potraviny? Které to jsou?

  10:30aktualizováno  10:30
Když v červnu 2003 představoval tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas novou značku KlasA, která má garantovat tuzemský původ potravin, prohlásil: "Chceme, abyste věděli, co jíte." Téměř dva roky poté většina zákazníků netuší, že nějaká značka vůbec existuje, natož aby podle ní nakupovali.

A zákazníci, kteří by se naopak chtěli dopátrat, odkud výrobek pochází, mají většinou smůlu. Na mnoha produktech najdou místo konkrétního výrobce pouhé: Vyrobeno pro Ahold (pro Lidl...).

Ani český název firmy nemusí být zárukou, že výrobek pochází z českých surovin. Výrobce ani distributor nemá povinnost uvádět, odkud výrobek pochází.

Banány ano, slepice ne
Když si kupujete banány, dostanete k nim i informaci, zda pocházejí z Kostariky, či z Afriky. Zemi původu si přečtete i u brambor, hlávkového salátu, ředkviček...

Stejně tak se dozvíte, kde rostla réva, z jejíchž hroznů pochází víno. Na balíčku s hovězí roštěnkou si můžete přečíst, zda se býk pásl na českých luzích nebo argentinských pláních. Pokud byste ale chtěli znát rodnou zemi vepře nebo kuřete, už máte smůlu.

Povinnost uvádět zemi původu se ze všech potravin omezuje jen na čerstvé ovoce a zeleninu, víno a hovězí maso (to kvůli nemoci šílených krav). Dokonce i u medu, kde už se země původu určitou dobu uváděla, teď může výrobce napsat jen "směs medů ze třetích zemí".

Český "medový" předpis se totiž musel přizpůsobit evropskému. "Některé členské státy ale vyvíjejí silnou aktivitu, kterou my podporujeme, aby na sklenicích s medem byla uvedena skutečná země původu medu," říká ředitelka potravinářského odboru ministerstva zemědělství Eva Přibylová.

I Evropa už tedy ví, že něco není v pořádku, že zákazníci (nejen u medu) si chtějí potraviny vybírat podle toho, odkud pocházejí, ať už k tomu mají jakékoli důvody. "V Evropské unii teď probíhá diskuse o novém způsobu označování potravin a toto je jedním z témat. Značení země původu je zatím jen na dobrovolné bázi, ale je tu snaha, aby se stalo povinností," vysvětluje ředitelka Přibylová.

Značka KlasA: zatím velká neznámá
Ministerstvo zemědělství, které má pochopitelný zájem na tom, aby lidé kupovali především tuzemské potraviny, uděluje od poloviny roku 2003 výrobkům českých potravinářů značku KlasA.

Ta měla být pro spotřebitele zárukou, že produkt obstojí i ve srovnání s obdobnými výrobky zahraničními. Třebaže měla být vyhrazena jen skutečně kvalitním potravinám, zpočátku ji získaly i výrobky, které lze ke kvalitním počítat jen stěží.

"Já bych řekl, že značka byla dokonce zneužita, propaguje i výrobky bez kvality," říká například Eduard Slanec ze Státní veterinární správy. V minulých letech totiž byla udělována i masným výrobkům obsahujícím separáty, tedy strojově oddělované zbytky masa, které nahrazují kvalitní masnou surovinu.

Podmínky pro udělování značky byly loni změněny, značka však výrobkům odebrána nebyla. Označeny "klasou" jsou tedy i výrobky, které by ji dnes už nezískaly.

Větší problém ale je, že většina zákazníků o ní nic neví, přestože na její propagaci padlo již 20 milionů korun. Jak vyplynulo z ankety iDNES, 61 procent čtenářů značku KlasA vůbec nezná.

"Já toto číslo považuji za velmi povzbudivé. Před rokem, než byl zřízen náš odbor, byla znalost značky mezi zákazníky doslova jen několik procent," komentuje výsledky ankety Evžen Staněk, ředitel marketingového odboru Státního zemědělského intervenčního fondu, který se zabývá propagací značky KlasA.

"Je vidět, že výsledky se dostavují. Samozřejmě skutečně masová propagace, jakou by potravinářský sektor potřeboval, to není. Abychom mohli naše akce zesílit, bylo nutno dle zákona o veřejných zakázkách dotáhnout úspěšně do konce výběrové řízení a vybrat silného mediálního partnera. To se podařilo a společně s vítěznou agenturou BBK Advertising rozjíždíme větší množství propagačních akcí."

Naplno by se měla propagační kampaň podle ředitele Staňka rozběhnout zhruba do tří měsíců. Na propagaci značky a tuzemských potravinářských komodit hodlá marketingový odbor utratit letos přes sto třicet milionů korun.

Autoři: ,



Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...



Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Zuckerbergovo bezpečí podražilo, Facebook denně platí stovky tisíc

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Facebook loni utratil za bezpečnost Marka Zuckerberga 7,3 milionu dolarů, v přepočtu 150 milionů korun. Vyplývá to ze...

Další z rubriky

Instantní kakao tvoří ze tří čtvrtin cukr, pro dítě je i jeden hrnek moc

Instantní kakaový nápoj (ilustrační snímek)

Instantní kakaa obsahují v průměru 75 procent cukru a jen 21 procent drahého kakaového prášku, upozorňuje...

TEST DNES: Úplné výsledky testu dětských příkrmů

(Ilustrační snímek)

MF DNES otestovala ve spolupráci s laboratoří a odborníky na výživu dvanáct dětských příkrmů. Zde najdete kompletní...

VIDEO: Jak zadělávají těsto? A proč v koblihách chybí náplň?

Beránek jako malovaný

Desítky druhů pečiva obvykle nabízejí hypermarkety. Jak to ale chodí v zákulisí, kde pečivo vyrábějí? Opravdu poctivě...

Najdete na iDNES.cz