Aby mohlo dojít ke změně zákonů, musí podle Milka nejdřív vláda premiéra Andreje Babiše získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Přesný limit, který by řetězce musely dodržovat, je pak podle něj záležitostí diskuse.
Zůstaly by podle něj zachovány výjimky pro specializované prodejny například francouzských sýrů či jiného zahraničního zboží. Norma by naopak platila pro velké obchodní řetězce.
Více českých potravin na pulty obchodů, shodují se strany v programech |
První věcí podle Milka je správná definice českého výrobku, aby nedocházelo k tomu, že se zboží vydává za české, i když jde pouze o rozkrájení zahraničního sýru na území ČR. Obchody podle něj již zavádí samy koutky regionální produkce.
V minulosti o podobné normě mluvil tehdejší prezident oborových komor Miroslav Toman. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka upozorňoval, že jde o legislativně náročnou záležitost, situací se ale zabýval.
Ministr také uvažuje o zavedení povinné minimální marže na potraviny, aby řetězce nemohly prodávat potraviny v akcích za nižší ceny, než jsou výrobní zemědělské. Toman bývalou vládu před rokem a půl vyzval, aby zavedla změny, kterými by musely být na pultech řetězců dvě třetiny až 80 procent zboží z ČR.
Podíl českých a zahraničních potravin se u obchodních řetězců v ČR výrazně liší, například u Lidlu činí podíl českých výrobců na stálém sortimentu přibližně 45 procent. „Pro výběr konkrétního dodavatele je vždy rozhodující kvalita produktu, dále pak schopnost zajistit odpovídající objem dodávek a cena,“ uvedla mluvčí Zuzana Holá.
Podle obchodníků v poslední době roste v Česku zájem o německé potraviny. Poptávku podpořila i medializace kauzy dvojí kvality potravin mezi východní a západní Evropou. Přibývá i obchodů, které německé potraviny či drogerii dovážejí. Někteří obchodníci, jako například Rohlik.cz či Košík.cz, již zřídily na svých webech samostatnou kategorii pro potraviny z Německa.
Toman, který nyní vede Potravinářskou komoru, bývalou vládu před rokem a půl vyzval, aby zavedla změny, kterými by musely být na pultech řetězců dvě třetiny až 80 procent zboží z ČR. Podle Jurečky bylo 80 procent nadsazených, chtěl však situaci v řetězcích zanalyzovat. Komora se inspirovala mimo jiné Rumunskem, kde je povinný podíl tamního zboží na pultech na 50 procentech.
