Evropa i Amerika slíbily zrušit ochranu svých trhů před dovozem z Číny, Indie a jiných levných zemí.
Švadleny z Itálie, Francie i Tanvaldu si proto musí v otevřeném světě nově vybojovat své místo stejně jako podniky, které jim dávají práci.
"Bavíme se o tom s nimi, zajímá je to," říká učitelka tanvaldského textilního učiliště Blanka Merklová. "Nástupu čínského trhu se bojíme všichni, o perspektivách se pravidelně bavíme i s představiteli místního podniku," dodala.
Přadleny, tkalci či textilní chemici podle ní zatím uplatnění většinou najdou. Ale musí umět nabídnout něco, čím přebijí základní výhodu Číňanů či Indů ochotných pracovat déle a za mnohem menší peníze.
Fungovat jen jako levná dílna pro západní firmy už nelze. Jinak hrozí propouštění. Padesát lidí přijde o práci ve firmě Hybler Reeling na Semilsku, kam se vozily zakázky z Belgie rovnou s hotovým zadáním. "Kvůli zrušení kvót a cel končí náš jediný odběratel v Belgii, za kterého nemáme náhradu," říká ředitel firmy Petr Dědeček.
Méně práce, nižší ceny
Zatímco loni touto dobou pracovalo ve výrobě oděvů, textilu či bot přes 90 tisíc lidí, nyní jich je o deset tisíc méně a textilky varují před poklesem až na 40 tisíc. V odvětví je průměrná mzda 11 tisíc korun. Lidí v oboru ubývá už patnáct let. Asijské zboží proniká do tržnic ve velkém a textilkám se rozpadl vývoz do postsovětské Evropy. A leden 2005 přináší další velkou změnu.
Textil byl sice hlavním obchodním artiklem už pro středověké kupce, ale v moderní době si bohaté země své trhy chrání a asijským zemím rozdělily kvóty. Pro Bangladéš nebo Srí Lanku byly kvóty velké, a tak tam výroba prosperovala, ale velmoci jako Čína a Indie se dočkají až v lednu.
Evropa i Amerika s Čínou ještě jednají o podrobnostech, ale podle deset let starého slibu na půdě Světové obchodní organizace se kvóty u většiny textilního zboží od ledna ruší. Vývoz textilu a oděvů z Číny se podle odhadů dopravní firmy DHL v příštích čtyřech letech zdvojnásobí. Britský časopis Economist předpovídá, že prakticky všechny Evropanky a Američanky budou brzy nosit podprsenky z Číny.
Ekonomové z klubu bohatých zemí OECD odhadují, že průměrná západoevropská rodina díky tomu ušetří za oblečení 270 euro ročně. "Musíme agresivněji hledat levnější zboží, jako jsou trička, džíny nebo doplňky. Proto musíme být také více agresivní v přesunech výroby do Číny či Turecka," uvedl před časem šéf italského Benettonu Silvano Cassano.
Cestou z krize je zaujmout světoznámé značky něčím novým. Severočeši možná nejsou úplně ztraceni. "Rozšířili jsme nabídku o nové specializace a velmi se zvýšil zájem o moderní obory, jako je oděvnictví, marketing nebo design," říká Jiří Militký, děkan liberecké Textilní fakulty.
