Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Noční můra českých včelařů: ředěný med zahuštěný sirupem

  13:11aktualizováno  13:11
Lesní med dobarvený karamelem nebo med ředěný obilným sirupem. Podvodníci si vymýšlejí nové způsoby, jak uniknout kontrolám, aby mohli nabídnout med za nižší cenu. Na kukuřičné sirupy kontroly přišly a tak se začalo ředit pšeničnými. Včelaři si stěžují, že je med v Česku příliš levný.

Včelař Ludvík Bělohlávek z Bystřice u Benešova. | foto: repro

Spotřeba medu v Česku v posledních letech rostla, přesto se med zařadil mezi potraviny, o kterých zákazník nejčastěji pochybuje. 

Potvrzují to včelaři i loňská čísla o kontrolách potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Z celkem 61 testovaných medů jich loni 24 nevyhovovalo (přes 39 procent). To však ještě neznamená, že v řetězcích je tolik nekvalitního medu, kontroly jsou totiž cílené. Med totiž patří k potravinám, kde inspektoři s poměrně velkou pravděpodobností něco najdou. A mohou to být i sirupy z kukuřice, pšenice nebo brambor. Horší výsledky než u medů byly například u čokolád a cukrovinek (54 procent) nebo u vína (44 procent).

Ředění povoleno

Čeští včelaři poukazují na nízkou kvalitu maloobchodního medu a s tím související  nízkou cenu. "Kvalitního medu je nedostatek. Med se nakupuje v Jižní Americe, v Číně, míchá se s medy pochybné kvality a výsledný produkt se případně ředí i se sirupy," říká včelař Martin Macháček z Tišnovska.

Ti, kdo med nastavují, jsou podle něj vždy o krok napřed před kontrolory. Zpočátku se medy ředily kukuřičnými sirupy a když na to SZPI přišla a začala trestat, přešli podvodníci na sirupy pšeničné.

Medy s modou páskou jsou falešné. Liší se i chutí, to však zákazník nepozná.

Medy s modrou páskou jsou falešné. Liší se i chutí, tu však zákazník v obchodě nemá šanci poznat. Rozdíl je však u některých medů patrný na první pohled, odlišují se barvou a konzistencí. Vodítkem kvality může být otočení medu dnem vzhůru. U těch kvalitních by měla bublina stoupat pomaleji.

"Při odhalování falšování se zjišťuje možnost přidaného cukru v medu. Kontrolami je opakovaně prokazováno přidávání různých druhů cukerných roztoků. U některých medů tmavší barvy je pak zjišťován nepovolený přídavek barviva karamel E150d," sdělil mluvčí inspekce Martin Štoll.

Med s nejasným původem

Další běžnou věcí, která se děje kvůli poptávce řetězců po levných medech, je podle včelařů míchání medů různé kvality a původu. Je složité odlišit, zda jde opravdu o český med, plniči ho totiž přefiltrují a odstraní tím pylová zrna, podle nichž se tuzemský med pozná. Za míchání však nehrozí žádný postih, protože falešné medy splňují předpisy EU na limity vody, sacharózy, fruktózy a jiných látek.

Mezi včelaři se mluví o tom, že se med, který se do Evropy vozí zaoceánskými loděmi v plechových sudech, při dlouhých cestách přehřívá kvůli vysokým teplotám na rovníku. Med se dováží hlavně z Jižní Ameriky (Argentina vyveze polovinu světového medu), menší množství i z Číny. "Prospěšné látky v medu se znehodnocují za dvě hodiny při teplotě 80 °C," vysvětlil včelař z Bystřice u Benešova Ludvík Bělohlávek.

Přitom ani přehřátí tohoto medu není v rozporu s předpisy. Med může podle evropských norem obsahovat maximálně 40 miligramů hydroxymethylfurfuralu (látka, která indikuje přehřátí nebo stáří), tropické medy však smějí obsahovat až 70 mg této látky.

Lidé jsou za med ochotni dát stovku

Med je v tuzemsku, kde lidé nakupují u včelaře za částku kolem 120 kroun za kilo, podle včelařů jedním z nejlevnějších v Evropě. V přímém prodeji v Německu platí lidé včelařům za kilogram 10 eur (260 korun), v Polsku okolo 200 korun, tvrdí Bělohlávek. "Čeští včelaři ho mají problém prodat za dobrou cenu," říká včelař, který se 700 včelstvy patří k největším producentům medu v Česku. V řetězcích je český med spíše výjimkou, převládají medy s dovozu, na jejichž etiketách je napsáno například "Směs medů z EU a mimo EU".

"Lidé to řeší tím, že med chodí nakupovat přímo ke včelaři. Tam stojí stovku. Je to cena, kterou jsou lidé v našich podmínkách historicky ochotni dát," vypráví Bělohlávek. Do řetězců se sám netlačí, jimi nabízené medy považuje za medy druhé kategorie. "Nedovedu si představit, že bych vedle tohoto medu do regálu postavil med se svou etiketou," říká.

V Česku je podle odhadu Cechu profesionálních včelařů jen asi třicet farem, které jsou soběstačné a mohou se včelařinou uživit. K tomu je potřeba mít několik stovek včelstev, hranice se pohybuje okolo 300 včelstev. Většina včelařů je však počítá do desítek a spoléhají proto na prodej ze dvora, který je pro farmáře do 40 včelstev osvobozen od daně.

Řetězce chtějí tekutý med, říká včelař

Někteří čeští včelaři s řetězci v minulosti vyjednávali, narazili však na nereálně vysoké požadavky na objem dodávek. Cech profesionálních včelařů vedl v minulosti jednání se sítí prodejen Billa, supermarket však podle tajemníka Petra Táborského chtěl ročně dodávky v objemu kolem osmi tisíc tun medu. Oficiálně se však v Česku vyprodukuje jen okolo šesti tisíc tun, neoficiálně podle různých odhadů 10 až 15 tisíc tun.

Podobnou zkušenost mají i jiní. "Obchodní řetězce na nás tlačí, že med musí v regálech vydržet tekutý čtyři měsíce. Kvalitní český med ale krystalizuje," vysvětluje včelař Macháček.

Tuhnutí medu je jedna z vlastností, kterou včelaři považují za známku kvality. Doporučují také kupovat med od ověřených včelařů v okolí nebo oceněné medy. Podobně jako Potravinářská komora ČR se Cech profesionálních včelařů však hlavně zasazuje za to, aby se na potravinách povinně označovala země původu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
MÁSLOVÝ KVÍZ: Kolik mléka nadojí stračena? A jaké máslo dát do čaje?

Ačkoli se teď řeší hlavně cena, kolem másla se najde spousta jiných faktů a zajímavostí. Vyzkoušejte si, co o této základní potravině víte.  celý článek

Ilustrační foto
Další tři města nechtějí stará auta v centru. Zvažují, že jim omezí vjezd

Padesát čtyři německých měst již zakázalo vjezd starším vozidlům. V tuzemsku k takovému kroku zatím nikdo nenašel odvahu. Vážně o ­tom však uvažuje šest obcí;...  celý článek

Společnost Witte Automotive přijme v Nejdku příští rok na jaře desítky nových
Montoven už je v Česku dost, naznačují politické strany před volbami

Dosud se Česko přetahovalo s okolními zeměmi o velké zahraniční investice, teď bude bojovat jen o některé – montovny přenechá jiným. Vyplývá to z programů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.