"Otevírají se nové továrny a na nová místa nastupuje jen zhruba polovina Čechů," vysvětluje David Navrátil z České spořitelny.
Z oněch 150 tisíc legálně pracujících je nejvíce Slováků a Ukrajinců. Cizinců v Česku pracuje ještě více: dalších bezmála 70 tisíc má živnostenský list, desítky tisíc jsou tu načerno. Přesnější počty však žádný úřad nesleduje.
Lidé ze zahraničí dostávají většinou místa ve výrobě, na stavbě nebo pomocné práce.
"Cizince zaměstnáváme jen v dělnických profesích, jako je krejčí a krejčová nebo žehlíř. Dáváme jim práci, protože čeští zaměstnanci o ni nemají zájem," řekl obchodní náměstek textilky OP Prostějov Mojmír Žák.
Oděvní podnik dřív těžil nové zaměstnance z vlastního učiliště. Ale také o výuční list v oborech oděvní výroby je stále menší zájem.
Překážkou je někdy vzdělání lidí, pro které ve svém regionu nemusí najít uplatnění. "Na úřadu práce mi řekli, že mi nemají co nabídnout. K mému vzdělání nemají ani rekvalifikaci, ani práci," říká Jiřina Macháčová z Třince.
Legálních zaměstnanců ze zahraničí přibývá podstatně rychleji, než klesá nezaměstnanost. "Je to jen o ochotě pracovat za nižší mzdu. A štědrý sociální systém ji příliš nezvyšuje," míní Navrátil.
Příchodu Poláků nebo Slováků se od května 2004 vstupem do EU nedá bránit, například Ukrajinci už potřebují pracovní povolení. "Musí to být dlouhodobě neobsazené místo, které nemůže zaplnit Čech," vysvětlila mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková.
Firmy, zvláště zprostředkovatelské agentury, vědí, jak zákon obejít a zajistit místo cizinci. Například tím, že do podmínek přijetí uvede plynulou znalost ukrajinštiny.
Kveta ekonomika i kriminalita
Z cizinců těží celá ekonomika. Na pronájmech bytů a domů vydělávají jejich majitelé, část příjmu tu cizinci utratí. Na druhou stranu zahraniční dělníci, kteří jsou na dlouhou dobu odtrženi od domova, mnohde způsobují i potíže a zvyšují kriminalitu.
"Nebýt zde přechodně pobývajících cizinců, kteří tu jsou najímáni jako levná pracovní síla, byla by Mladá Boleslav poměrně klidné město," řekl Jaromír Pumr, náčelník tamní městské policie.
Nárůst počtu cizích dělníků s obavami sledují také odboráři. "I když by měli dostávat stejně jako Češi, neděje se tak. Hlavně agenturní zaměstnanci dostávají mnohem méně, ale pro lidi z Východu je to stále dost," řekl Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů.
Cizinci si často nevydělají více než sedm tisíc měsíčně. Odbory by raději viděly, kdyby na jejich místech bylo více Čechů třeba z regionů postižených nezaměstnaností. Tomu brání neochota Čechů stěhovat se za prací.
Nabídka levnějších pracovníků z ciziny navíc podle odborářů vede k tomu, že podniky nechtějí tolik přidávat na výplatách.
"Bez cizinců by tu byl rozhodně větší tlak na růst mezd, což by mohlo vést k tomu, že řada firem by tu nepodnikala v takové míře jako dosud," potvrzuje Pavel Sobíšek z HVB Bank.
