Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

  6:00aktualizováno  6:00
České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle psychologů by však měli začít dříve – spolu s nástupem do školy. Trendem mezi školáky se přitom stalo vzájemné půjčování peněz, k němuž se přiznala čtvrtina dětí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Jedním z důvodů, proč lidé neumějí hospodařit s penězi, je nedostatečné finanční vzdělávání v dětství. Slabou finanční gramotnost dětí nicméně nezanedbává školský systém, ale rodiče. Právě na ně totiž děti v devíti z deseti případů spoléhají, že jim hospodaření s penězi objasní.

První přímá zkušenost mnoha dětí s penězi začíná kapesným, které je má naučit správně hospodařit. Je však třeba zvolit správnou částku i načasování a vyladit systém odměn.

Jak ukázal průzkum ČSOB, kterého se zúčastnilo tři sta rodičů a jejich dětí ve věku od šesti do osmnácti let a který banka poskytla MF DNES, české děti dostávají první kapesné průměrně v devíti letech.

Tento věk se ale podle výpovědí rodičů snižuje. Rodiče patnáctiletých dětí a starších totiž uvedli, že svým potomkům v průměru začali dávat peníze v jedenácti letech. Někteří rodiče mladších dětí naopak začínají s přidělováním kapesného už i sedmiletým a mladším dětem.

Podle psychologů je to správný krok. Za ideální milník, kdy dětem začít přidělovat vlastní peníze, totiž pokládají začátek školní docházky.

„Každé dítě školního věku by mělo dostávat kapesné. Díky němu se učí hospodařit s penězi a rozpoznávat jejich hodnotu. Děti by totiž často chtěly všechno, co vidí. Neznají ale hodnotu peněz a nedokážou rozlišit, co je drahé a co laciné. Kapesné je to má naučit,“ vysvětluje psycholog a terapeut Rostislav Nesnídal.

Kapesné v Česku dostávají i dospívající děti mezi patnácti a osmnácti lety, které by si v tomto věku klidně mohly přivydělávat na brigádách. Ke sponzorování dospívajících ratolestí se přiznali rodiče 85 procent dětí. Rodiče zbývajících patnácti procent uvedli, že dětem kapesné nedávají vůbec, protože jim koupí vše, co potřebují.

Stovka pro prvňáka

Co se výše kapesného týká, polovina šestiletých až devítiletých dětí dostává částku mezi sto až sto padesáti korunami. S touto částkou si děti musí vystačit různě dlouhou dobu. Čtvrtina z nich má sumu určenou na týden, druhá čtvrtina na měsíc. Starší potomky od patnácti let pak rodiče dotují částkami okolo sedmi set korun.

Dát dětem kapesné ovšem ještě nic neřeší. Důležitou součástí finanční výchovy dětí je také teorie. Rodiče by dětem měli průběžně a pečlivě vysvětlovat, proč kapesné dostávají a jak s ním nakládat. Děti se totiž v průzkumu samy přiznaly, že s penězi umějí hospodařit jenom trochu. Uvedlo to 72 procent z nich. Většina by se to přitom ráda naučila.

Aby si starší děti peněz vážily, měly by kromě pravidelného přísunu kapesného mít také možnost si peníze přivydělat. „U práce za odměnu je ale třeba dát si pozor na to, aby s dospělým dítě nezačalo manipulovat a nechtělo pracovat jen za peníze. Jako člen domácnosti by mělo mít své pravidelné povinnosti, na které se odměna nevztahuje,“ doporučuje Nesnídal.

Peníze nad rámec kapesného si děti v Česku přivydělávají nejčastěji za práci v domácnosti a na zahradě. Mnozí rodiče pokládají za příležitost k mimořádné odměně také dobré známky nebo výsledky ve sportu či jiné mimoškolské aktivitě.

„Podle výsledků průzkumu Finanční gramotnost umožňuje svým dospívajícím dětem ve věku do čtrnácti let přivydělat si ke kapesnému až polovina českých rodičů. U dětí ve věku patnáct až osmnáct let jsou to dokonce dvě třetiny,“ uvádí výkonný manažer ČSOB zodpovědný za péči o klienty a pobočky František Klufa. „Většina těchto dětí možnost přivydělat si skutečně využívá,“ dodává Klufa.

Školáci si půjčují 250 korun

Trendem mezi školáky je vzájemné půjčování si peněz. Přiznala se k němu čtvrtina nejmladších dětí, polovina starších a dvě třetiny těch nejstarších. Děti si obvykle půjčují kolem 250 korun.

S půjčováním je spojena také negativní zkušenost, kdy dlužník peníze nevrátí. S tím se nejčastěji setkávaly děti mezi šesti a devíti lety. O něco lépe na tom byli starší dlužníci, kteří ve čtyřech případech z pěti své dluhy vrátili.

Z pochopení základních principů osobních financí mohou děti čerpat celý život. Čím více toho o financích pochopí v útlém věku, tím jednodušší to pro ně bude, až se budou v průběhu života rozhodovat o tom, jak s penězi naloží.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Smoothies jsou husté nápoje z rozmixovaného ovoce a zeleniny.
Lidé hledají nové cesty, jak investovat. Začínají půjčovat firmám

Ekonomice se daří a lidé hledají nové cesty, jak investovat. Peníze v bankách téměř nic nenesou, investice do akcií či komodit zase vyžadují spoustu času. V...  celý článek

V rozvodně firmy ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy, v Hradci u...
ČEPS krotí divoký proud z Německa. Spustil nové obří transformátory

Provozovatel české přenosové soustavy (ČEPS) v pátek v rozvodně v Hradci u Kadaně slavnostně zahájil provoz takzvaných PST transformátorů. Čtyři obří regulační...  celý článek

Společnost Witte Automotive přijme v Nejdku příští rok na jaře desítky nových
Montoven už je v Česku dost, naznačují politické strany před volbami

Dosud se Česko přetahovalo s okolními zeměmi o velké zahraniční investice, teď bude bojovat jen o některé – montovny přenechá jiným. Vyplývá to z programů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.