Česko dluží 830 miliard

Zahraniční dluh České republiky stoupl o dvacet miliard korun. V první čtvrtině letošního roku vzrostl na 830 miliard korun, oznámila Česká národní banka. Dluh tak dosáhl 43 procent výkonu ekonomiky, což je nad mezinárodně uznávanou kritickou hranicí. Tou je 40 procent hrubého domácího produktu. České republice však podle ekonomů bezprostřední nebezpečí nehrozí, protože na růstu dluhu se podílí zejména podniky se zahraniční účastí.

Pro zahraniční investory je snazší získat peníze na budování továren prostřednictvím jejich mateřských podniků od bank v zemi, ze které přicházejí.

"Pokud si vezme zahraniční úvěr podnik vlastněný cizinci, pro stabilitu ekonomiky to z hlediska nárůstu zadlužení moc neznamená," míní člen bankovní rady ČNB Jan Frait.

Obecně je však další zvyšování zahraničního dluhu nepříznivou zprávou, uvádějí ekonomové. Stav zadlužení země totiž pozorně sledují ratingové agentury.
"Pokud zadluženost roste, klesá schopnost země dostát závazkům," říká analytička Czech Rating Agency Martina Hábová.

Vyhodnotí-li ratingové agentury prohlubování dluhu jako rizikové, přidělí ekonomice horší známku. Zahraniční půjčky se tím pro ni stanou hůře dostupnější a dražší.

Zahraniční dluh vzrostl
Růst zahraniční zadluženosti zatím stabilitu české ekonomiky neohrožuje. Situace by se však mohla změnit, pokud se na prohloubení dluhu začne podílet vláda.
Její podíl na celkovém zahraničním zadlužení je zatím minimální.

"Je ale stále více pravděpodobnější, že stát bude muset financovat deficit veřejných financí eurodluhopisy," uvedla analytička Conseq Finance Anne Blüherová. Jejich vydání by se promítlo do růstu zahraničního dluhu.

Dosud vláda financovala narůstající schodek státních financí z domácích zdrojů a dluhopisy vydávala pouze na českém trhu. Od zahraničního financování ji kromě složitější a nákladnější přípravy takové emise odrazuje i obava z dalšího tlaku na posílení kursu koruny. Ten v posledních dnech dosáhl nového historického maxima, a dále tak prodražuje český vývoz.

Do budoucna však již ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou možnost financování ze zahraničí připustilo. Státní dluh dále narůstá a ochota domácích investorů jej krýt není nevyčerpatelná, poukazují analytici.

Omezenost zdrojů na tuzemském trhu se již letos jednou ukázala, když se ministerstvu financí nepodařilo v aukci prodat všechny nabízené státní dluhopisy.
Dosud se však vláda podílí na zahraničním zadlužení asi 3,5 procenty.

Naopak z více než dvou třetin se o prohloubení dluhu - v první čtvrtině roku celkem o dvacet miliard na 830 miliard korun - zasloužily podniky. Ty využívají zejména kratších půjček.

"Za růstem krátkodobé zadluženosti stojí příliv zahraničních investic, které potřebují při budování kapacit financovat pracovní kapitál," uvedl Jan Schiesser z Atlantik FT.
Tito investoři si podle analytiků raději půjčují prostředky skrze své mateřské podniky od bank v zahraničí.

Podle člena bankovní rady České národní banky Jana Fraita je pak otázkou, zdali se na tento dluh vůbec dívat jako na zahraniční. Zadlužení české ekonomiky v cizích měnách je navíc z 60 procent kryto devizovými rezervami centrální banky.

"Rovněž fakt, že objem exportů za posledních dvanáct měsíců vnější dluh ve volně směnitelných měnách převyšuje, první špatný dojem vylepšuje," dodala Blüherová.
Obecně však nárůst zadlužení zvyšuje riziko, že na něj zareagují ratingové agentury horším ohodnocením České republiky.