Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česko je levná dílna Evropy

  23:14aktualizováno  23:14
Česká republika se stává lacinou výrobní dílnou pro německé firmy. Téměř třetinu výrobků, které tuzemské podniky vyvezou za hranice, totiž vymyslí zahraniční zákazník, který pouze využívá lacinou českou pracovní sílu. Zboží si sám odveze a prodá. Z levné výroby neplyne pro české podniky velký zisk, ale naopak neradostné vyhlídky do budoucna. Zahraniční partner si totiž může kdykoliv najít lacinější výrobu jinde ve světě. V praxi se u nás používají dva postupy. Při tom nejjednodušším přiveze zákazník materiál, nákresy a hotové výrobky si odebírá přímo ve skladu.

České firmě nepatří nic kromě mzdy za odvedenou práci.

"Tato činnost nás živí. Víme, že je to velmi nevýhodný postup a z dlouhodobého hlediska nemá vůbec perspektivu, my ale nemáme na to, abychom nakoupili dostatek vlastních surovin a dělali vlastní výrobky," říká Miroslav Petrů, ředitel trutnovského výrobce kožených oděvů Kara Holding.

Jen o něco méně nevýhodná je druhá cesta. Při ní firma sice využívá vlastní materiál, ale dělá podle projektu zahraničního odběratele. "Znamená to naprostou závislost na zákazníkovi. Česká firma nemá šanci sama výrobky zlepšovat nebo nabízet na trhu," upozorňuje ekonom Československé obchodní banky Jozef Kovalovský. S tímto problémem se nejčastěji potýkají textilní firmy a podniky z oblasti kožedělného a nábytkářského průmyslu.

Výjimkou však takové zakázky nejsou ani v moderním elektrotechnickém odvětví.

Na rozdíl od tradičních tuzemských textilek si však v tomto odvětví montážní haly pro tento účel postavili většinou sami zahraniční majitelé hledající v Česku lacinou pracovní sílu.

"Dovezou sem polotovary z jihovýchodní Asie a tady to lidé složí dohromady téměř bez jakékoliv přidané hodnoty. Vývoj výrobků se odehrává někde v cizině," popisuje situaci šéf Elektrotechnické asociace Josef Hybš. Pro ekonomiku jsou tyto postupy velkým nebezpečím.

"Ohrožuje to budoucnost výrobců, kteří nehledají vlastní odbyt a spoléhají, že u nich někdo zaklepe na dveře a dodá hotový projekt," říká ředitel vládní agentury pro podporu exportu Czechtrade Martin Tlapa.

Jen za prvních deset měsíců roku se takto ze země podle celních statistik vyvezlo zboží za 282 miliard korun. "To je příliš vysoké číslo, je to 31 procent veškerého exportu," míní Tlapa.

Firma, jež se dostane do pozice pouhé dílny, kterou si pronajímá zahraniční zákazník, nemá mnoho šancí přežít delší dobu. Dostává totiž pouze peníze na mzdy, ale nekupuje nové technologie a zastarává proto získal tento typ výroby název práce ve mzdě.

Šanci vyvázat se z této závislosti má podnik v podstatě jedinou: že si jej nakonec zahraniční zákazník koupí. "Znám jednu elektrotechnickou firmu, která sice uměla dělat kvalitní zboží, ale zahraniční odběratel od ní chtěl lacinou produkci.

Nakonec do podniku investoval a firma může znovu rozvíjet vlastní výrobky," uvádí Kovalovský.

Největší část - téměř polovinu takto prodaného zboží - odebírají obchodní partneři v Německu. "Například v pohraničí je takto tradičně organizované šití košil pro německé obchodníky," říká Jana Vobrová z ČSÚ.

Třebaže je nevýhodná, tak práce ve mzdě byla pro tradiční odvětví v době hospodářské recese jediným zdrojem rostoucích příjmů.

Například textilní průmysl v loňském roce snížil výrobu o 15 procent. Sama práce ve mzdě však třeba v oboru šití spodního prádla stoupla o 4,3 procenta.

"I když my sami takto neobchodujeme, vím, že práce ve mzdě se pro některé firmy stala vzpruhou díky tomu, že němečtí obchodníci kvůli drahému dolaru přestali dovážet textil z Asie. Stačí ale změna kursu a je po zakázkách," soudí šéf exportu Jitexu Písek Miroslav Vlasák.

Podobný stav je v dalších odvětvích, například v kožedělném průmyslu. "My jsme doplatili na ruskou krizi před dvěma lety. Od té doby nás živí hlavně práce ve mzdě. Je to přechodná nutnost, zatím se na našich tržbách podílí ze sedmdesáti procent," říká ředitel Kary Holding Miroslav Petrů.

Ekonomové upozorňují, že menší české firmy tuto cestu volí i proto, že nemají zkušenost se zahraničním obchodem. "Vinen je také stát, který v první polovině devadesátých let neuměl ochránit české firmy před lacinými dovozy, například textilu a obuvi z Asie. Firmy ztratily tuzemský trh a práce pro zahraniční obchodníky se pro ně stala nutností," dodává Kovalovský.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Chmela (v popředí) z Tescomy přijal gratulace k titulu podnikatele roku od...
Nominace na Podnikatele roku se uzavírají, pošlete svůj tip

Čas pro podání přihlášek do osmnáctého ročníku prestižní soutěže EY Podnikatel roku se rychle krátí. Uzávěrka je už tuto sobotu 21. října, svůj tip můžete...  celý článek

Kromě posilování prodejů v maloobchodu zrychlily v létě prodeje plechovkových...
Pivo v plechovkách stále roste. Prodalo se ho až o 80 procent víc než loni

Obliba piva z obchodních řetězců, a zejména toho plechovkového, dál roste v neprospěch moku prodávaného v hospodách. Potvrzují to odhady Českého svazu pivovarů...  celý článek

Podnikatel Jan Hradecký na snímku z roku 2013
Při rallye v Africe zemřel Jan Hradecký, zakladatel české firmy Botanicus

Podnikatel a mecenáš Jan Hradecký tragicky zemřel při rallye veteránů Classic Safari. Světu zanechal odkaz prostřednictvím své firmy na přírodní kosmetiku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.