Nejčastěji se poslední dobou Česko ocitá v arbitrážích kvůli solárním elektrárnám.

Nejčastěji se poslední dobou Česko ocitá v arbitrážích kvůli solárním elektrárnám. | foto: AP

Česko je nadále oblíbený cíl arbitráží. Jen loni jich přibylo sedm

  • 12
Česko je s celkovým počtem započatých sporů třetí nejarbitrovanější stát na světě. Před ním jsou jen Argentina a Venezuela. Za svou pozici Česko „vděčí“ hlavně solárním elektrárnám.

Jen v roce 2013 přibylo sedm sporů, vyplývá ze zprávy OSN za rok 2014. Loni přibyly další dvě arbitráže a zhruba pět jich Česku hrozí do budoucna.

„Hlavním důvodem pro tak vysoký počet sporů je nálepka slabého protivníka, kterou Česko získalo kvůli prohraným arbitrážím proti společnostem CME a Eastern Sugar a několika mimosoudním narovnáním, která byla uzavřena ať v důsledku politického tlaku, nebo v situaci, kdy nebyla ve věci ještě ani podána žaloba,“ vysvětluje Marie Talašová, ředitelka odboru Mezinárodní právní služby, která je ve funkci od loňska.

V letech 2006 až 2013 řešil arbitráže Radek Šnábl, kterého vyhodil úřednický ministr Jan Fischer. Prohrané spory a narovnání už Česko připravily nejméně o dvacet miliard korun. „Z celkem dvaceti ukončených sporů Česká republika ve čtrnácti zvítězila, tři prohrála a tři byly ukončeny narovnáním,“ uvedlo na dotaz MF DNES ministerstvo financí.

Největším případem zůstává Nova

Ve třech prohraných arbitrážích Česko v minulosti přišlo zhruba o 11 miliard korun. Společnosti CME muselo za znehodnocení investice do TV Nova zaplatit přes deset miliard korun, chorvatskému podnikateli Prenu Nrekovi 1,5 milionu dolarů (zhruba 30 milionů korun) kvůli pronájmu jím zrekonstruované budovy v centru Prahy.

Ve sporu s cukrovarnickou společností Eastern Sugar kvůli diskriminaci při přidělování výrobních kvót musel stát zaplatit 700 milionů korun. Ani narovnání nevyšla levně. Dohoda s Nomurou přišla na 3,6 miliardy korun. Další náklady na narovnání pro firmy Brita Jonathana Wiesnera, Nesyros a Alde Securities, činily 1,38 miliardy, stát jim garantoval předprivatizační úvěry.

Aktuálně se vede proti Česku 11 mezinárodních arbitráží, z toho sedm se týká solárních elektráren. V solárních sporech přitom jde celkem o 3,3 miliardy korun.

Investoři chtějí odškodnění za to, že stát v roce 2011 zavedl solární daň ve výši 26 procent z výnosů z energie ze slunečního záření (loni ji snížil na 10 procent). Daň se týká investorů, kteří zapojili elektrárny v letech 2009 a 2010. Ti, co to nestihli, už dostali horší výkupní ceny.

Česko teď čeká na vyjádření Bruselu ve věci podpory solárních elektráren. Pokud Komise uzná, že Česko solární daní zkorigovalo zisky investorů na úroveň trhu a zabránilo tak nadměrným ziskům z veřejné podpory, bude mít v arbitrážích silný argument.

V minulosti už se Evropská komise státu proti solárním investorům zastala, například v Rumunsku. Vedle mezinárodních arbitráží ministerstvo vede nebo vedlo zhruba čtyři desítky sporů s tuzemskými solárními investory – v nich zatím vyhrává.

Jen právníci stáli přes 2 miliardy

Ministerstvo nedávno na webových stránkách vyčíslilo náklady na právní zastoupení v jednotlivých arbitrážích. Nejdráž vyšly spory se CME a případ Nomura – dohromady jen za právníky utratil stát téměř 900 milionů korun.

Celkem za externí právní služby vyplatil 2,173 miliardy korun. „Jde nejen o případy, ve kterých došlo k podání žaloby a zahájení investiční arbitráže, ale i o ty, kde došlo pouze k notifikaci sporu a jednání s investory v předžalobní fázi,“ vysvětluje Talašová.