Nejméně polovina unijních peněz vyžaduje spolufinancování české strany. Právě to je podle odborníků jeden z důvodů, proč Česko nejspíš nevyužije sto procent přidělených peněz.
K tomu, aby země peníze dostala, musí totiž předložit projekty, které by obstály i před unií. Původně se počítalo, že se s předkládáním začne už v lednu.
Bohužel se ale nepodařilo včas schválit potřebné manuály. Navíc chybí patřičně vyškolení úředníci a také peníze na přípravu projektů. První výzvy k předkládání by se tedy mohly zveřejnit až těsně před vstupem do unie.
To pak znamená příliv prvních unijních peněz až před koncem roku a zejména v roce 2005.
Proto odborníci varují, že se bude opakovat situace z Rakouska, kterému se první rok v EU nepodařilo z fondů získat takřka nic. Česká republika by se tak mohla stát čistým plátcem, tedy odevzdat do společného rozpočtu víc peněz, než získá.
Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka by Česká republika mohla mít šanci na udržení pozice čistého příjemce hlavně díky zemědělským dotacím. V této oblasti má totiž zkušenosti z předvstupního programu ISPA.
"Ukazuje se, že udržet si pozici čistého příjemce není určitě nic jednoduchého," poznamenaL Zahradník.
Pro letošek se počítá, že Česká republika do rozpočtů odvede asi 19,3 miliardy korun. Získat může až 24,8 miliardy. Devět miliard z toho může užít podle svého uvážení. Ke zbývajícím 15 miliardám ale musí předložit kvalitní projekty a také sehnat peníze na spolufinancování.
Výše národního příspěvku se zpravidla pohybuje mezi padesáti a sedmdesáti procenty, z nichž část může platit stát, část samotný navrhovatel projektu.
Příjmy unie jsou na historickém minimu
Pro letošek přijala EU "historický rozpočet", který počítá s nejnižšími příjmy od roku 1990. Členské země odvedou do EU dohromady 111,3 miliardy eur, což je 0,98 procenta hrubého národního produktu. Dosud to bylo vždy přes jedno procento (loni například 1,1 procenta).
Výdaje z rozpočtu pro 25 zemí by neměly přesháhnout 99,72 miliardy eur, což je jen o zhruba miliardu více než v roce 2002 pro 15 zemí.
Příjmy rozpočtu EU tvoří téměř z poloviny příspěvky členských států podle prosperity země, jedním procentem z očekávaného zisku zemí z DPH, z cel na zboží dovážené z nečlenských států, a z dávek na zemědělské produkty dovážené z nečlenských států.
Zhruba polovinu rozpočtu vydává EU na zemědělskou politiku a asi třetina směřuje na politiku regionální. Chudší státy na přerozdělování evropských peněz obvykle vydělají (Španělsko, Řecko, Portugalsko nebo Irsko), naopak Británie a Německo jsou největšími čistými plátci.
Výjimku tvoří Velká Británie. Ještě v době vlády Margarett Thatcherové se ji podařilo vyjednat dohodu, podle které dostává část svých příspěvků zpět.
Na rozdíl od národních rozpočtů, ale rozpočet EU nesmí končit schodkem. Případný nedostatek peněz pak unie řeší dodatečnými příspěvky od členských států.
