Přestože si některé benzinky v Česku v minulosti stěžovaly, že jim kvůli propadu cen ropy a velké konkurenci klesají zisky, staví se v zemi další čerpací stanice. A není jich málo: od roku 2009 do loňska přibylo 177 veřejných pump a 363 stanic s vymezeným přístupem (prodávají zejména naftu a bionaftu). Mírně ubylo pouze neveřejných benzinek, situovaných třeba v zemědělských komplexech, dolech nebo dopravních firmách.
Celkově se počet benzinek zvedl za pět let z 6 499 na 7 013 stanic. V přepočtu na tuzemskou silniční a dálniční síť, která měří téměř 56 tisíc kilometrů, vychází, že řidiči v průměru narazí na benzinku každých 13 kilometrů, resp. každých 8 kilometrů, pokud započítáme i ty soukromé.
„Asi je stále i přes přísná pravidla tento segment podnikání ekonomicky zajímavý a lákavý,“ říká Václav Loula, mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. I on připouští, že zdejší síť je oproti sousedním zemím přehuštěná. Zatímco v Německu čerpací stanice v průměru vytočí 3,5 milionu litru, v Česku je to 1,5 milionu. Navíc je v Německu výrazně vyšší počet vozidel na obyvatele. Na druhou stranu v tuzemsku je vyšší podíl starých aut s vysokou spotřebou. Průměrné stáří vozu je 14 let.
„Je tady přepumpováno. Kdo staví, je blázen. Prostor pro nové pumpy moc nevzniká,“ připouští také předseda Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček.
Podle něj nové pumpy vznikají ze tří důvodů. Kvůli zákonu o kaucích pro distributory změnila na čerpací stanice status řada firemních pump, dříve evidovaných jako provozní nádrže, protože na benzinky se dvacetimilionová kauce nevztahuje. V číslech se také jako nové objevují zejména stanice na CNG. Primární důvodem je však podle Indráčka právě zbytečné zahušťování trhu dalšími benzinkami.
„Okresní město s padesáti tisíci obyvateli má pět pump, což mu bohatě stačí. Stačily by i dvě. Jenomže se postaví šestá. Tohle se bude dít dál,“ předjímá.
Na druhou stranu ale mírní představy o tom, že jde o zvlášť lukrativní byznys. „Dlouhodobě je průměrná marže tuzemských čerpacích stanic z prodeje pohonných hmot dvě koruny. V tom jsou obsaženy i náklady a marže distributora - to znamená rozdíl mezi cenou pro řidiče a cenou, za kterou to rafinerie naloží do cisterny. Tato marže je obvyklá ve většině zemí Evropy,“ dodal.
Nejvíce je síť čerpacích stanic v přepočtu na počet obyvatel přehuštěná v Jihočeském kraji. Jedna benzinka tam vychází na 1 785 lidí. Na opačném konci je Praha, kde čerpací stanice slouží v průměru 5 283 řidičům.
| Kraj | Veřejných a poloveřejných čerpacích stanic | Obyvatel | Obyvatel na 1 benzinku |
|---|---|---|---|
| Praha | 237 | 1 252 202 | 5 283 |
| Jihočeský | 357 | 637 143 | 1 785 |
| Jihomoravský | 465 | 1 171 158 | 2 519 |
| Karlovarský | 134 | 299 445 | 2 235 |
| Královéhradecký | 274 | 551 689 | 2 013 |
| Liberecký | 193 | 438 767 | 2 273 |
| Moravskoslezský | 406 | 1 218 732 | 3 002 |
| Olomoucký | 283 | 636 015 | 2 247 |
| Pardubický | 259 | 516 315 | 1 993 |
| Plzeňský | 296 | 574 688 | 1 942 |
| Středočeský | 636 | 1 312 481 | 2 064 |
| Ústecký | 375 | 824 160 | 2 198 |
| Vysočina | 281 | 510 099 | 1 815 |
| Zlínský | 252 | 585 583 | 2 324 |
| Zdroj: Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu | |||
