Zadlužení zemí v EU se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 86,8 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozích třech měsících dosáhlo 85,9 procenta. Samotná Česká republika však zadlužení o 1,4 procentního bodu, což představovalo nejvýraznější pokles v rámci členských zemí EU. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat.
Nárůst vládního dluhu zaznamenalo 19 členských zemí EU. V šesti státech se dluh snížil a ve třech zůstal beze změny. Zadlužení eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 93,4 procenta HDP z předchozích 92,3 procenta v prvním čtvrtletí.
Nejvyšší zadlužení má Řecko, nejnižší Estonsko
Nejvyšší úroveň zadlužení vykázalo Řecko, kde dluh přesáhl 169 procent HDP. Nejnižší zadlužení mělo naopak Estonsko, jehož dluh činil necelých deset procent HDP. Nejprudší nárůst zadlužení pak zaznamenal Kypr, a to o 10,8 procentního bodu na 98,3 procenta HDP.
V absolutních hodnotách se dluh členských zemí EU zvýšil na 11,281 bilionu eur (přes 290 bilionů korun) z 11,143 bilionu eur v prvním čtvrtletí. V samotné eurozóně dluh vzrostl na 8,874 bilionu eur z 8,751 bilionu.
Pokles zadlužení zaznamenaly kromě České republiky i Maďarsko, Německo, Litva, Lotyšsko a Lucembursko. Zadlužení Slovenska se ve druhém čtvrtletí podle Eurostatu zvýšilo na 58 procent HDP z 55,2 procenta v předchozích měsících.
České ministerstvo financí již dříve uvedlo, že státní dluh se od počátku roku ke konci září snížil o více než 14 miliard na 1,654 bilionu korun. Pro období tří čtvrtletí je to podle ministerstva zároveň první pokles od 90. let. Během samotného třetího čtvrtletí dluh klesl téměř o 25 miliard korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 157 tisíc korun.
