Česko stane na špici chudých

  • 37
Propast chudoby se v Evropské unii už za rok prohloubí, a to hned dvakrát. Stačí vstup deseti nových zemí.S nimi vznikne v unii i nová kategorie zemí: superchudí. Zatím je rozdíl mezi nejchudšími a nejbohatšími v EU dvouapůlnásobný.

Regiony s deseti procenty nejchudších obyvatel mají hrubý domácí produkt na úrovni 61 procent průměru unie, zatímco v oblasti s desetinou nejbohatších dosahuje tento ukazatel 157,9 procenta průměru.

Už za rok bude rozdíl čtyřiapůlkrát větší. U desetiny nejbohatších se HDP vyšplhá ke 172 procentům unijního průměru, zatímco desetina nejchudších klesne na zhruba třetinu unijního průměru.

Do této kategorie spadne většina Polska, Slovenska a část Maďarska.
Na opačném konci unijního žebříčku bude jediný region střední Evropy -Praha.
Ta se však nedostane do desítky nejbohatších, tedy po bok londýnského City, Bruselu, Paříže či Vídně.

Ale s hrubým domácím produktem ve výši 133 procent průměru unie se Pražané probojují mezi čtvrtinu nejbohatších obyvatel unie. Mezi Prahou a zbytkem republiky však zeje hluboká propast. Zatímco na severu Moravy se blíží HDP spíše poměrům v Polsku a na Slovensku, jižní Morava a východní Čechy už předstihují řecký Epiros - nejchudšího z unijních chudých.

A český jihozápad, tedy Plzeňsko a Českobudějovicko, předstihují už několik částí unie. HDP je tu vyšší než v Epiru, na francouzském Réunionu či na portugalských Azorách. A těsně zaostává za Estramadurou, což je nejchudší část Španělska.

I tak ale Česko, až na Prahu, spadne mezi čtvrtinu oblastí unie s nejnižším HDP. České regiony na tom nejsou tak zle jako Lublinsko u hranic Běloruska, kde HDP nedosahuje ani 30 procent unijního průměru. Zatím na tom nejsou ani tak dobře jako Desavsko a Chemnitz - nejchudší části sousedního Německa.

Unie proto řadí Česko na špici superchudých, k nimž patří všichni příští členové kromě Slovinska a Kypru. Ty tvoří spolu se Španěly, Portugalci a Řeky budoucí chudší střed unie.

Při zdolávání náskoku, který má tento střed, mají Češi výhody - zaměstnanost, která je vyšší než u řady sousedů, nebo relativně slušné výdaje na vědu.