Loni to bylo 1036 korun, po roce stálo stejné zboží o korunu méně. Vyplývá to z průzkumu zpracovaného pro MF DNES loni a letos ve třiceti velkých obchodech po celé republice.
Platy za uplynulý rok stouply v průměru přes pět procent, takže kupní síla roste.
Zdražování, hlavně u potravin, bylo pro Čechy jedním z největších strašáků, když země loni do Unie vstupovala. Jak se obavy rozptylují, Češi jsou v Unii spokojenější. Vývoj cen lidé podle sociologů citlivě sledují.
Takže když si nyní vytvářejí názor třeba na evropskou ústavu, levnější brambory mohou mít větší dopad než kritická kampaň prezidenta. "Lidé zjistili, že Unie funguje, a rozhodují se v první řadě podle ekonomických a sociálních témat," míní Daniel Kunštát z CVVM. Podpora pro Unii i pro ústavu je podle něho nadpoloviční.
Pomohla i úroda
"Navýšení cen některých položek bylo vykompenzováno snížením cen jiného zboží," říká Iveta Prášková ze společnosti Incoma Research, která pro MF DNES loni i letos nákupy prováděla. Ceny se sledovaly průběžně po celý rok a celkově žádný výkyv nebyl vidět ani na podzim, ani nyní. Pracovníci Incoma nakupovali v obchodech jako normální zákazníci, aniž o nich personál věděl a ceny narychlo nějak upravoval.
Největší změny cen | |||
Co zdražilo |
Co zlevnilo | ||
Banány |
+ 61 % |
Brambory |
- 58 % |
Cukr |
+ 19 % |
Kečup |
- 17 % |
Rajčata |
+ 18 % |
Mouka |
- 16 % |
Pramen: Incoma Research pro MF DNES |
Dražší je také cukr. U obou komodit jsou důvodem stará pravidla Evropské unie, která je u potravin zvyklá na systém komplikovaných dotací, podpor a ochranářských opatření. Zvýšení cen se týká i mléka.
Zemědělci mohou zdražit, protože o mléko je zájem v Německu a vývoz stoupl šestkrát. Levnější je kromě brambor také mouka a pečivo, protože byla dobrá úroda a smí se víc dovážet. V severních Čechách začínají kvůli dovozům z Polska rušit jablečné sady. Vcelku však vývoz potravin roste víc než dovoz.
Pokusy o reformu zatím vždy zkolabovaly. "Dříve jsme nakupovali za výhodnější ceny než dnes. Nakupovali jsme za nulové celní sazby, ale Unie si chrání svůj trh, jde o zámořská francouzská území," říká k banánům šéf potravinářské komory Miroslav Koberna.
Naopak u jiných položek přinesla Unie volnější režim, například u brambor, které se nyní smějí volně dovážet bez cel. "Naše brambory loni nebyly vzhledově dobré, ale jinak byla v EU hodně silná úroda. Vzrostl dovoz z Holandska a Německa," říká předseda Agrodružstva Košetice Antonín Sůva.
Unie boduje
Za jídlo lidé utrácejí nejvíc peněz, ale i když se připočtou další výdaje, ceny příliš nevzrostly. Inflace nyní činí 1,5 procenta, přitom platy rostou o více než pět procent. Žádné velké zdražování se letos nečeká a národní banka možná díky tomu ještě sníží úroky.
Skutečnost, že ekonomika funguje a že ani Unie žádné zdražení nepřinesla, je podle sociologů vidět i na postojích veřejnosti. "Každý krok do neznáma s sebou nese určité obavy, ale realita je lepší, než lidé čekali, a obavy z Unie ustoupily," míní Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění. Z březnového průzkumu vyšlo, že s členstvím v Unii souhlasí 70 procent lidí, což je o 13 procent víc než před vstupem.
Také euroústava má nadpoloviční podporu. Podle šéfa euroskeptického ústavu CEP Petra Macha i tak půjde proti ústavě bojovat, například tím, že větší integrace by mohla vést k dalším zásahům Unie do cen jako v zemědělství.
Pramen: Incoma Research