Tendr na to, která firma si vybere a zpeněží běloruské výrobky, se má uskutečnit začátkem roku. Obchodníci budou mít na výběr ze čtyřstránkového seznamu zboží v azbuce a vyhraje ten, kdo státu nabídne nejvíc. "Mělo by to být minimálně kolem 70 procent výše pohledávky," soudí Petr Plášil, šéf oddělení pro zahraniční pohledávky ministerstva financí.
S umazáváním dluhu za zboží nemá Česko na východě nejlepší zkušenosti. Před devíti lety získala smlouvu na část ruského dluhu za zhruba miliardu korun firma BMC Agro-industry. Rusové jim dali tři letadla Jak-42 D, ale stát z této transakce zatím neviděl ani korunu.
Po tahanicích a vyšetřování vznikla nová, pro stát právně lepší smlouva a první splátka z dohodnutých zhruba 300 milionů korun má přijít v prosinci.
Vyjednávat splácení dluhů jezdil i současný ministr financí Eduard Janota. "Několikrát jsem byl v Kazachstánu, v Libyi, v Egyptě, v Mosambiku. Pokusy vymoci dluhy jsou dány ze zákona, ale někdy byl efekt mizivý," vzpomíná.
Někdy je výhodnější dluh odpustit, stát to může před mezinárodními institucemi vykázat jako zahraniční pomoc. A tak letos Česko "pomohlo" chudé Kambodži a prominulo jí 65 milionů korun.
Ruské potíže
Kolik se podaří vymoci, závisí stát od státu – KLDR letos nabídla jen tři procenta z dlužných 189 milionů korun, což ministerstvo odmítlo.
Za úspěch považují úředníci letošní úhradu indického dluhu, o který se postaral obchodník s bavlnou FID Group. Ten státu slíbil 74 procent z dlužné částky, tedy 233 milionů korun.
Vláda v Dillí trvala na tom, že za dlužné rupie musí firma nakoupit indické zboží, aby se podpořila tamní ekonomika – FID Group, který vymáhal indické dluhy i pro Slováky, nakoupil přízi a při prodeji za ni dostal víc, než odvedl státu. "Rozhodně jsme nevymohli sto procent," říká šéf firmy Daniel Farnbauer.
Naprostá většina českých pohledávek v zahraničí pochází z předlistopadové doby a zhruba čtvrtina z nich podléhá režimu utajení. Jde především o dodávky československých zbraní – dodnes nám za ně dluží Alžírsko, Kuba a Libye, celkem 5,7 miliardy korun.
Nejhůř se vyjednávačům z ministerstva pracuje s největším dlužníkem, Kubou. Půjčky z doby před rokem 1989 považují Kubánci podle úředníků za nevratnou soudružskou pomoc. "Byli bychom ochotni k deblokaci za poskytnutí práv, například na využití pobřeží – to se dá prodat firmám v turistickém ruchu," uvažuje Janotův náměstek Tomáš Zídek.
Státní rozpočet vymožené pohledávky nevylepší. Účetní je vedou jako majetek státu, a tak jde pouze o přeměnu v hotovost. Navíc pokud se nepodaří z pohledávky získat sto procent, což platí pokaždé, paradoxně to rozpočet zatíží – čím větší pohledávka, tím hůř. Ztracená část se totiž musí odepsat jako rozpočtový výdaj.
