Poměřování s německými sousedy je tak může nechat klidnými. I tak, šestnáctitisícový plat v Česku znamená zhruba pětkrát menší příjem než v Německu, kam čeští občané pro srovnání nejčastěji pokukují.
V Česku jsou však díky nižším cenám zhruba poloviční náklady na život než v Německu. Propast mezi průměrným platem v republice a v Německu je potom zhruba dvouapůl- či trojnásobná.
Mzdy rostly nejrychleji za čtyři roky
Letopočet 2001 se do historie zapíše jako rok, kdy nominální i reálné mzdy rostly nejrychleji za poslední čtyři roky. A občané svým chováním potvrzují, že si po hmotné stránce žijí lépe.
Za tři čtvrtletí vydali za potraviny, služby a spotřební zboží o dvacet miliard korun více než loni a utrácení dosáhlo nejvyššího tempa od roku 1996. Podle obchodníků si také vybírají kvalitnější zboží - už nehledají levné výrobky jako dříve.
Polepšili si podnikatelé
Z různých typů domácností si nejvíce polepšili podnikatelé. Rodinám s dětmi a důchodcům se situace zlepšila až koncem roku. V říjnu vzrostlo životní minimum - a tím i sociální dávky - a v prosinci o téměř osm procent důchody.
"Dohromady se nám zvýšily důchody o více než tisíc korun, takže hospodaříme s více než čtrnácti tisíci korunami čistého měsíčně. Problémy nemáme, dokážeme i ušetřit," říká Slávka Králová, důchodkyně z Prahy. Lepší životní úroveň, vyšší příjmy a možnost více utrácet je však vykoupena mimořádným pracovním nasazením.
Podle sociologických průzkumů totiž téměř každý třetí zaměstnanec tráví v práci alespoň zlomek dne z víkendu a dvě třetiny tuzemských manažerů jsou v práci déle než 45 hodin týdně. A to je podstatně více než v jiných evropských zemích.
Obstarání peněz na nákupy či dovolenou u moře lidé často řeší vedlejším zaměstnáním. "Vedle práce prodavačky jsem si sehnala úklid jedné menší firmy. To, co si vydělám navíc, padne na koníčky a oblečení dětí. Bohužel se mi stále nedaří udělat alespoň malou finanční rezervu," říká zaměstnaná matka tří dětí Jana Benešová. Ve druhém zaměstnání tráví večery a víkendy.
To, že mají Češi z čeho utrácet, potvrzují i statistiky České národní banky. Vklady domácností vzrostly do listopadu oproti loňsku o 70 miliard korun, zatímco při stejném srovnání o rok dříve činil přírůstek pouze 26 miliard. Zároveň se však stále více pouštějí do nákupů na dluh.
Lepší životní úroveň kromě růstu platů potvrzují i skutečnosti, že míra nezaměstnanosti se nijak zvlášť nezvyšovala nebo že podle údajů policie letos na celém území Česka klesla kriminalita.
Češi se letos nebáli více utrácet
Zlepšující se kondice ekonomiky a rostoucí příjmy letos rozptýlily obavy obyvatel z budoucnosti a podpořily chuť lidí utrácet. Rostoucí životní úroveň se odrazila v rekordních výdajích za nákup zboží a služeb. Čtyřprocentní růst spotřeby za tři čtvrtletí je nejvyšší od roku 1996.
"Světlejší vyhlídky ekonomiky a nižší obavy z nezaměstnanosti vedou domácnosti k menší opatrnosti a nižším úsporám," popisuje situaci analytik Patria Finance David Marek. Průměrná mzda se za letošní tři čtvrtletí zvýšila o devět procent a v posledním čtvrtletí by měla přesáhnout hranici 16 tisíc korun.
"Lidé letos nejen více utráceli, ale neváhali ani připlatit za kvalitu," uvedl mluvčí společnosti Globus Petr Vyhnálek. "Skutečně přibývá lidí, kteří si vybírají kvalitnější zboží a cena pro ně není tak důležitá," potvrzuje i Jiří Oplt ze společnosti Centron expert, která se zabývá prodejem značkové elektroniky.
Kdo si letos polepšil nejvíce - a naopak nejméně - záleží na úhlu pohledu. Ve mzdách více získali státní zaměstnanci, jimž rostly platy asi o 1,5 procenta rychleji než pracovníkům v soukromé sféře.
"Máme se určitě o dost lépe než loni, protože jsme oba s manželem dostali přidáno. Mohli jsme si dovolit nejen dovolenou u moře, ale také jsme si pořídili částečně nový nábytek," konstatovala Zdena Svobodová z Prahy.
Nejvyšší zvýšení čistých příjmů letos pocítili podnikatelé, naopak rodiny s dětmi a důchodci si polepšili až koncem roku. Vyšší útraty však Češi zároveň častěji kryjí z půjček. Úvěry domácností dosáhly na začátku listopadu 108 miliard korun, což je o 20 miliard více než loni.
Také firmy, které prodávají zboží na splátky, letos hlásí nárůst tržeb o třicet až padesát procent. Na dluh se podle obchodníků kupují hračky, textil, elektronika i potraviny, přestože úroky z těchto úvěrů jsou často mezi 20 až 30 procenty.
Přes masivní nákupy však Češi za vyspělou Evropou stále zaostávají ve vybavenosti domácností mikrovlnkami či myčkami nádobí. Naopak v mrazničkách překonávají Němce i Francouze. Stejně tak v mobilních telefonech, vlastní je zhruba sedm milionů obyvatel, patří Češi k nejvybavenějším v Evropě.
Vyšší nákupy domácností na dluh by se podle ekonomů mohly stát problémem v případě zpomalení růstu ekonomiky či nárůstu nezaměstnanosti. Řada domácností by pak mohla mít se splácením dluhů problémy. Bude-li i příští rok růst životní úroveň jako letos, záleží do značné míry na tom, jak se firmy vypořádají s ochabujícím růstem v Evropě a nižší poptávkou po českém zboží.
