Jen za poslední rok jich navzdory krizi vzniklo jedenáct. A lidé z branže odhadují, že letos jich minimálně stejný počet přibude.
Podle údajů České národní banky měly na konci února pod správou téměř 30 miliard korun, což je o třicet procent více než na konci roku 2008.
"Letos vznikne určitě alespoň deset nových uzavřených investičních fondů, spíš víc," myslí si Vít Vařeka, majitel investiční společnosti Amista, která je největším tuzemským nebankovním obhospodařovatelem těchto fondů. Pod správou jich má aktuálně třináct, u dalších dvou čeká na povolení vzniku od ČNB.
Větší boom fondů umožnilo loňské uvolnění podmínek
Fondovou strukturu vlastnictví teď využívají hlavně realitní a developerské firmy, vhodná je například i pro hotelové sítě nebo jako čistě investiční způsob obhospodařování majetku.
Hlavním lákadlem je pětiprocentní danění výnosů, do nějž se dají zakomponovat další výhody. Pokud například fond jedné skupiny obhospodařuje několik vlastních nemovitostí, mohou si je další firmy ze skupiny vzájemně pronajmout, sníží si tak svůj základ daně a konečný výnos se potom zdaní na úrovni fondu pěti procenty.
"Firmám ovšem může uspořit náklady také zjednodušená vlastnická struktura a větší přehlednost spravovaného majetku," říká Vařeka z Amisty. Regulované fondy jsou podle něj navíc dobře čitelným partnerem také pro banky, jež pak mohou být vstřícnější při financování.
Posledně vzniklým uzavřeným investičním fondem, který byl ČNB oficiálně povolen v polovině letošního února, je Metrostav Nemovitostní. "Expanze Metrostavu s sebou nese i nárůst nemovitého majetku. Pro jeho lepší výnosnost a využití jsme se rozhodli vytvořit uzavřený investiční fond," uvedl pro MF DNES předseda představenstva fondu Lubomír Prosek.
Podle něj má fond prozatím základní jmění ve výši dvou milionů korun a v letošním roce do něj bude vložen majetek přes jednu miliardu. "Centrálním obhospodařováním předpokládáme vyšší zhodnocení o zhruba dvacet procent oproti dosavadní struktuře vlastnictví," dodal Prosek s tím, že nevylučuje založení dalšího fondu se zaměřením na developerské projekty, pokud se český trh v této branži opět vzpamatuje.
| Jak přibývá investičních fondů | ||
| Rok | Počet fondů | Majetek |
| 2007 | 7 | 16,6 |
| 2008 | 14 | 22,6 |
| 2009 | 25 | 27,9 |
| únor 2010 | 28 | 29,7 |
| Pozn.: Stavové údaje ke konci daného období. | ||
| Spravovaný majetek v miliardách Kč. | ||
| Pramen: ČNB | ||
Možnost zakládat uzavřené investiční fondy kvalifikovaných investorů existuje od roku 2006, kdy byla provedena novela zákona o kolektivním investování. Chvíli však trvalo, než si byznysmeni a jejich právníci na nástroj zvykli.
Růst navíc loni v polovině roku podpořila další novela zákona, která proces zakládání a správy fondu zjednodušila. Padla například podmínka desetileté omezené životnosti fondu, která komplikovala život správcům nemovitostí v případě dlouhodobých pronájmů.
Nově přibyla také možnost navyšovat základní jmění fondů nepeněžitým vkladem (tedy obvykle nemovitostí).
Uzavřené investiční fondy však nevyužívají jen firmy z realitní branže. Svůj fond má také například investiční skupina Arca Capital, za níž stojí mimo jiné slovenský finančník Pavol Krúpa.
Česko do dvou let musí zavést evropskou směrnici, která chování fondů dále upravuje. Podle lidí z oboru je ale tuzemský zákon mnohde přísnější, a proto se nečekají velké změny.
Kdo také otevřel svůj investiční fondArca Capital CEE (2008) Základní kapitálový požadavek na investiční fond jsou dva miliony korun, do jednoho roku od vydání povolení ČNB musí mít majetek nejméně ve výši 50 milionů. |
