Podle údajů Českého statistického úřadu činil v roce 2003 podíl pracovníků v zemědělství starších 55 let 22 procent. Loni se zvýšil na zhruba 30 procent. Naopak mladších zemědělců (od 45 do 54 let) ubývá. Od roku 2003 jejich podíl klesl z 35 na 30 procent.
Snížil se i celkový počet pracovníků v zemědělství, a to ze 199 340 lidí v roce 2003 na loňských 183.648 zaměstnanců, přičemž třetinu tvořily ženy. Česko tak má šestý nejnižší průměrný počet pracovníků (5,2) na 100 hektarů zemědělské půdy v Unii.
"Pracovníci v zemědělství stárnou. V roce 2003 byla 65letých a starších zaměstnanců tři procenta, v roce 2005 již sedm procent. V kategorii 55 až 64 let se podíl zvýšil z 19 procent na 23 procent," řekl předseda ČSÚ Jan Fischer.
Ten vyšší podíl starších pracovníků přičetl zejména poklesu zemědělců ve věkové kategorii od 45 do 54 let. "U mladších zaměstnanců není pokles dramatický," podotkl.
Pro české zemědělství je podle Fischera stále typické, že významné zastoupení mají velké podniky. "Z 3,5 milionu hektarů, na kterých hospodaří čeští zemědělci, připadá 71 procent na 2833 právnických osob. Na zbývajících 29 procentech zemědělské půdy hospodaří téměř 40 tisíc osob," prohlásil Fischer. Jejich počet ale klesá. Od roku 2003 jich ubyla téměř čtvrtina.
Podle odborníků se to dá vysvětlit tím, že někteří nesplnili podmínky nutné pro zařazení do statistik. Hodně jich ale skončilo také kvůli přísnějším podmínkám po vstupu do Evropské unie.
Na jeden zemědělský podnik loni v tuzemsku připadlo v průměru 84,2 hektarů zemědělské půdy. Česko tak vykazuje nejvyšší průměrnou výměru podniku v Evropské unii. Evropský průměr je 15,8 hektaru na jeden zemědělský podnik.
